Profesionálny umelec v roli manažéra

Autor: Gabriel Rovňák
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

Vážení priatelia,

na doktorandské štúdium sme sa dostali z pozície študentov, ktorí  majú okrem výrazných umeleckých predpokladov tiež ambície v oblasti výskumu a manažérskych aktivít. Možnosť organizovať podujatie z pozície človeka s umeleckým vzdelaním môže byť obrovská výhoda, no zároveň ukrýva množstvo skrytých nebezpečenstiev, ktoré môžu viesť k nezdaru. V uplynulom roku som realizoval projekt, na ktorom vám chcem popísať, aké je úžasné hovoriť ľuďom o hudbe a na čo si dať pri tom pozor. Mojou témou bol život a dielo dirigenta Zdeňka Košlera. Predstavme si, že by ste chceli Vašu tému prezentovať a snažiť sa o to, aby informácie o nej zachytilo čo najviac ľudí. Pokračovat

Komorní hudba z rajhradských loutnových tabulatur

Autor: Jan Čižmář
Škola: HF JAMU Brno

Ve své disertaci se zabývám hudebními památkami pocházejícími z jediného benediktinského kláštera na Moravě – kláštera v Rajhradě. Přesněji řečeno, zabývám se pouze loutnovými sborníky z této sbírky, z větší části dnes uloženými ve sbírkách MZM v Oddělení dějin hudby v Brně. Pokračovat

Vplyv vokálnej hudby v tvorbe Francesca da Milana a jeho súčasníkov

Autor: Vladimír Ondrejčak
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

 

Lutnisti, vihuelisti, klávesoví hráči majú svoje miesto v histórii 16. storočia najmä pre ich intavolácie vokálnych diel (motetá, madrigáli, chansóny a mnoho ďalších).

Intavolácie sú zaujímavým dobovým zdrojom, aký sme kedy mohli získať o hudbe v 16. stor.

V prvých dvoch dekádach 16. storočia vyšlo niekoľko zväzkov lutnovej a klávesovej hudby publikovanej Ottavianom Petruccim v Benátkach a Andreasom Anticom v Ríme. Nachádzalo sa v nich mnoho tancov, ricercary, frotolly a ďalšie skladby s talianskym, španielskym alebo nemeckým textom. Zopár skladieb sa nachádza pre inštrumentálny ansambel (La bernardina, La morra a Palle palle) boli aranžované pre lutnu sólo, klávesy, dve lutny alebo lutna-spev. Pokračovat

Josquin Dez Prez Ave Maria v intavolácii Francesca da Milana

Autor: Vladimír Ondrejčák
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

 

Ave Maria pochádza z dvojice motet Pater Noster/Ave Maria. Tieto skladby sa považujú za vysoko cenené a hodnotné skladby v jeho tvorbe. Motetá sa nachádzajú v 25 prameňoch. V troch tlačených knihách a v 22 rukopisoch. Na zhudobnenie týchto diel použil 6-hlasnú faktúru v rozsahoch: superius (c1–d2), altus (e–d2), tenor (e–f1), quinta vox (d–d1), sexta vox. Pokračovat

Současný stav výzkumu života a děl skladatele Jiřího Čarta

Autor: Michaela Ambrosi
Š
kola: Hudební fakulta JAMU v Brně

S upřímností lze říci, že se v posledních letech situace kolem „zapomenutých“ autorů z tzv. české hudební emigrace mění. Velkým příkladem je časté provozování děl Jana Dismase Zelenky, který v současné době již stojí po boku velikánů, jakými jsou Johann Sebastian Bach či Johann Adolf Hasse. Můj hluboký zájem o skladby skladatelů 18. století původem z Čech začal v počátcích mého studia hry na barokní příčnou flétnu, kdy jsem dostala k nastudování kopii manuskriptu sonáty Jiřího Čarta. Pokračovat

Hudební školství v Brně před založením konzervatoře

Autor: Lenka Kučerová
Škola: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Cílem příspěvku je objasnit kulturní situaci a přiblížit prostředí na přelomu 19. a 20. století v Brně a do tohoto kontextu zasadit hudební vzdělávání, jehož rozvoj byl ve zmíněném období značný a jeho potřeba byla vnímaná díky nárůstu spolkové činnosti jako čím dál závažnější. Pokračovat

Luby u Chebu

Autor: Marek Švestka
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

V úvodu své přednášky jsem představil své téma: historie města Luby. Jedná se také o část jednoho z okruhů mé disertační práce.

Luby jsou malé město v západních Čechách, ležící asi 10 kilometrů od hranic s Německem. Jeho historie sahá do první poloviny 12. století. Nejstarší zmínky o založení cisterciáckého kláštera poblíž dnešních Lubů máme z roku 1100, spolu s ním vzniká i nová osada. Pokračovat

Pohádka v opeře

Autor: Marta Reichelová
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

 

Téma výstupu: „Změna úhlu pohledu na operní pohádkové téma“

Výběr tématu mé disertační práce přirozeně vyplynul z vlastních zkušeností, které souvisely s mým profesním zaměřením operní zpěvačky. Mou první velkou rolí se stala titulní postava Mařenky v opeře Engelberta Humperdincka Hänsel und Gretel (v českém znění Perníková chaloupka). Pokračovat

Souzvuk v hudbě staré Indie

Autor: Petr Pařízek
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

V průběhu několika posledních let se začínají částečně sjednocovat názory na otázku, jak vypadala chromatická stupnice ve staré Indii (třebaže poprvé se tento výklad objevil před více než 50 lety). Zároveň se tak objasňuje několik jiných otázek, které zůstávaly nezodpovězeny, a ukazuje se, že stěžejní model civilizované intonace v samých počátcích hudby byl v podstatě stejný ve velké části světa. Cílem následujícího textu je tato fakta shrnout a ujasnit tak některé myšlenky, které jsou i dnes někdy prezentovány vágně. Dozvíme se, odkud se vzalo oněch „22 šruti“, proč má indická intonace mnoho společného s tou evropskou, proč lze v některých starších stupnicích tvořit klidnější hudbu než v těch „moderních“, nebo co je pravdy na tom, že indická hudba má 53 tónů v oktávě. Pokračovat

Ontogeneze hudebních preferencí, postojů a jejich vztah s hudebními disponibilitami

Autor:  Filip Chobot
Škola: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra Hudební výchovy

 

Úvod

Cílem této práce a její součásti – výzkumu – je určit základní souvislost mezi hudebními disponibilitami a postoji jedince středního školního věku. Základní hypotéza č. 1 tedy zní: „Jedinec mladšího a středního školního věku s vysokými hudebními disponibilitami vnímá určitou hudbu intenzivněji, kvalitativně více strukturovaně a významově konkrétněji než jedinec s disponibilitami nižšími“. Hypotéza č. 2 obsahuje: „Alespoň částečné vysvětlení vlastností hudebních žánrů pomůže výše zmíněnému jedinci lépe zařadit tuto hudbu do žánrové skupiny, stejně tak jako je schopen lépe poznat rozdíly v užitých hudebních vlastnostech a jejich výrazových prostředcích (tedy jakýsi esteticko-teoretický know how)“. Tyto vědomosti pak mohou změnit postoj k dané skladbě.

Pokračovat

Taxonomie mechanických hudebních nástrojů se zohledněním problematiky ladění

Autor: Michal Slováček
Škola: Katedra muzikologie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

 

Prakticky každá stratifikace libovolných entit je tvořena za určitým účelem. Podle účelu jsou potom voleny společné taxony jednotlivých skupin, které jsou pro následné členění určující. Nejinak tomu je při členění hudebních nástrojů. Cílem příspěvku je představit koncepci členění hudebních nástrojů vzhledem k jejich možnostem ladění, zejména adaptace alternativních systémů ladění. Příspěvek se zabývá výlučně nástroji mechanickými, neboť členění elektrofonických a elektronických hudebních nástrojů jednak doposud nedosahuje takové úrovně jako v případě nástrojů mechanických, ale i samotná problematika taxonomie těchto nástrojů se zohledněním jejich možností ladění by vyžadovala zcela odlišný způsob členění než u nástrojů mechanických. Pokračovat

Fenomén Brian Ferneyhough

Autor: Lenka Štůralová
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

[Tématem mé disertační práce je tvorba britského soudobého skladatele Briana Ferneyhougha. Tento skladatel patří k hlavním představitelům hnutí Nová složitost. Tímto termínem začali být v osmdesátých letech dvacátého století označováni mladí skladatelé, převážně britského původu, jejichž tvorba navazovala na konstruktivismus a vyznačovala se snahou o dosažení komplexní součinnosti evolučních procesů v každé dimenzi hudebního materiálu.]

Pokračovat

Úvod do díla Christiana Wolffa

Autor: Lucie Vítková
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

Christian Wolff – úvod, zařazení

Christian Wolff je americký skladatel, který od začátku padesátých let patří k vůdčím osobnostem hudební avantgardy. Spolu s Johnem Cagem, Mortonem Feldmanem a Earlem Brownem tvořil tzv. New York School, jejímž hlavním interpretem byl pianista David Tudor. Hudba těchto autorů zaznívala nejčastěji na vystoupeních Merce Cunningham Dance Company. Pokračovat

„Sting“ a hudební syntéza jako charakteristický princip jeho sólové tvorby

Autor: Ondřej Jurásek
Škola: Pedagogická fakulta Ostravské university

 

[Příspěvek (jako součást diplomové práce) „Sting“ a hudební syntéza jako charakteristický princip jeho sólové tvorby (Jurásek, 2014) vznikl se záměrem navázat na bakalářskou práci „Sting“ a jeho přínos (nejen) současné populární hudbě (Jurásek, 2012). Jeho cílem je analýza a interpretace hudební syntézy (nejen) nonartificiální hudby v tvorbě anglického hudebníka s uměleckým jménem Sting. Je-li problematika „sjednocení“ hudebních oblastí (žánrů) jevem aktuálním (globálním), poukazuji na jeho sólové tvorbě na konkrétní možná východiska.] Pokračovat