„Sting“ a hudební syntéza jako charakteristický princip jeho sólové tvorby

Autor: Ondřej Jurásek
Škola: Pedagogická fakulta Ostravské university

 

[Příspěvek (jako součást diplomové práce) „Sting“ a hudební syntéza jako charakteristický princip jeho sólové tvorby (Jurásek, 2014) vznikl se záměrem navázat na bakalářskou práci „Sting“ a jeho přínos (nejen) současné populární hudbě (Jurásek, 2012). Jeho cílem je analýza a interpretace hudební syntézy (nejen) nonartificiální hudby v tvorbě anglického hudebníka s uměleckým jménem Sting. Je-li problematika „sjednocení“ hudebních oblastí (žánrů) jevem aktuálním (globálním), poukazuji na jeho sólové tvorbě na konkrétní možná východiska.]

Úvod

„Jen zřídka mohu říci, o jaký druh hudby se jedná.

Miluju hudbu a ta malá ghetta, která hudba vytváří, to mě moc nezajímá.“

(Sting)

 

Příspěvek (jako součást diplomové práce) „Sting“ a hudební syntéza jako charakteristický princip jeho sólové tvorby (Jurásek, 2014) vznikl se záměrem navázat na bakalářskou práci „Sting“ a jeho přínos (nejen) současné populární hudbě (Jurásek, 2012). Jeho cílem je analýza a interpretace hudební syntézy (nejen) nonartificiální hudby v tvorbě anglického hudebníka s uměleckým jménem Sting. Je-li problematika „sjednocení“ hudebních oblastí (žánrů) jevem aktuálním (globálním), poukazuji na jeho sólové tvorbě na konkrétní možná východiska.

Podnětem k výběru tohoto tématu byl nejen můj dlouholetý zájem o nonartificiální hudbu (zejména jazz a rock) – teoretický (pedagogický) či praktický, ale zejména fascinace osobností, která se navzdory počátečním nepříznivým podmínkám uplatnila v kontextu světové nonartificiální hudby osobitou hudební – skladatelskou a interpretační – poetikou, aniž by ztratila vědomí svých kořenů.

Autorské pojetí dvou oddílů spočívá v analytickém (syntetickém) a komparativním hodnocení. Možné nedostatky tkví v (nejednoznačné) terminologii a obecné charakteristice žánrů nonartificiální hudby, ta je vzhledem k absenci notových záznamů analyzována formou poslechu, a prací s písňovými texty, které jsou omezeny na citace hlavních motivů.

 

Curriculum vitae

Sting, rodným jménem Gordon Mathew Thomas Sumner, je anglický skladatel, zpěvák a instrumentalista, také herec, aktivista či filantrop. Za svoji hudební činnost získal titul Commander of the Most Excellent Order of the British Empire (CBE), čestné doktoráty od Newcastle University a The Berklee College of Music, stal se nositelem řady významných uměleckých ocenění (Grammy Awards, Brit Awards, Golden Globe či Emmy Award) a rovněž byl zařazen do Rock and Roll Hall of Fame a Songwriters Hall of Fame. Během své (trvající) kariéry prodal více než sto milionů nahrávek po celém světě a patří mezi nejbohatší hudebníky Velké Británie.1

Narodil se 2. října 1951 ve městě Wallsend v severovýchodní Anglii jako nejstarší potomek Ernesta a Audrey Sumnerových. O pět let později se rodina přestěhovala do nedalekého města Newcastle upon Tyne, obě místa se později pro Stinga stávají zdrojem inspirace, zejména v období sólové činnosti. Vystudoval v bakalářském programu anglický jazyk a hudební výchovu na Northern Counties Teacher’s Training College. Je podruhé ženatý, s první ženou Frances Tomeltyovou má syna Josepha a dceru Fuchsii Catheryne, s druhou ženou Trudie Styler dcery Bridget Michael, Eliote Pauline a syny Jakea a Giacoma Luka.

Jeho počáteční hudební činnost je spojena s tělesy Earthrise, The Phoenix Jazzmen či Newcastle Big Band, kde se uplatnil jako hráč na kontrabas a basovou kytaru. V roce 1974 založil se spolužákem Gerrym Richardsonem skupinu Last Exit, ve které Sting působil nejen jako baskytarista, ale také jako vokalista a skladatel. Rozdílná vize společného uplatnění v Londýně způsobila však mezi členy neshody a došlo k ukončení její činnosti. Do hlavního města se vydal pouze Sting (s rodinou) a po setkání se Stewartem Copelandem vznikla v roce 1977 skupina The Police, kde se již plně prosadil jako vůdčí umělecká osobnost, a jeho skladby – charakteristické syntézou žánrů (nejen) nonartificiální hudby – přispěly také k formování žánru new wave. Po pěti studiových albech, která byla distribuována takřka po celém světě, byla ukončena i kariéra The Police. V roce 1986 vydává Sting sólové autorské album The Dream of the Blue Turtles a v této činnosti (mimo The Police Reunion Tour v letech 2007–2008) pokračuje doposud.

 

Brand New Day

Brand New Day 2je Stingovo šesté sólové studiové album, které bylo oficiálně vydáno 27. září 1999 (A&M Records).3Název alba odkazuje k jeho závěrečné skladbě.

 

„Cítím, že milénium se týká opravdu velké části tohoto alba – a tak, jako je mou životní strategií být optimistou, bych byl rád, aby tomu bylo podobně i v mém umění.“ (Live Nation Entertainment, 2014a)

 

Album obsahuje deset autorských skladeb, jejichž realizace se uskutečnila ve Stingově domě Il Palagio (Itálie), dále v Mega Studio (Paříž), Right Track, Avatar (New York), Air Studios (Montserrat) a Lyndhurst Hall (Londýn) v roce 1999, konkrétní datum neuvedeno. Základním textovým tématem je láska.

 

„Neměl jsem v úmyslu psát texty pouze o lásce, přesto jsou ale všechny skladby o zničených životech, které může zachránit pouze láska. Mou vizí bylo napsat veselou a zamilovanou skladbu, aniž bych byl všedním a domýšlivým.“ (Live Nation Entertainment, 2014a)

 

Dle bookletu se na albu podílelo třicet dva, respektive třicet tři hudebníků, včetně (spolu)producenta Kippera.4 Dominic Miller, Vinnie Colaiuta, Brandford Marsalis, B. J. Cole a Katherine Tickell se již účastnili realizace jeho předchozího alba Mercury Falling (1996). Album získalo v roce 2000 ocenění Grammy Awards v kategorii Best Pop Album.

Jednotlivé skladby lze komplexně charakterizovat zejména metrorytmikou opřenou o beat s užitím složených – lichých taktů, ostinátními doprovodnými figurami, zemitým způsobem přednesu, improvizací (kult nástrojové virtuozity, specifický tónový ideál) či (vokálním) expresivním výrazem. Mimo tuto obecnou hudební syntézu žánrů (nejen) nonartificiální hudby – (latinskoamerické) bossa novy, country music, gospelu, hudebního folklóru (world music), funky, jazzu, rocku či hip hopu – se konkrétně jedná o skladby Desert Rose, Perfect Love… Gone Wrong, Fill Her Up a Ghost Story. V rámci komplexnosti tohoto příspěvku je zde z hlediska titulu alba a významných hudebních ocenění také uvedena skladba Brand New Day.

Desert Rose5 – vokální linie v alžírské (egyptské) arabštině se čtvrttónovými postupy. Zejména v úvodu skladby, v části mezi šestou a sedmou strofou (bridge) a v jejím závěru, jejímž interpretem je alžírský zpěvák Cheb Mami6 (rodným jménem Ahmed Khelifati Mohamed, 1966), který zde se Stingem vytváří vokální duet, odkazuje (nejen) k africkému hudebnímu folklóru.7

 

„A pokud vím, bylo to poprvé, kdy se takovýto druh duetu nazpíval. Je jedinečný a stal se hitem naprosto všude: v Americe, v Evropě, v Austrálii, v Arábii, a dokonce i v Izraeli, i když neudělal nic pro tamní mírový proces, ale i tak to byl velký hit.“ (Česká televize, 2001)

 

Textové motivy viz první tři strofy:8

I dream of rain

I dream of gardens in the desert sand

I wake in pain

I dream of love as time runs through my hand

 

I dream of fire

These dreams are tied to a horse that will never tire

And in the flames

Her shadows play in the shape of a man’s desire

 

This desert rose

Each of her veils, a secret promise

This desert flower

No sweet parfume ever tortured me more than this

 

Perfect Love… Gone Wrong – třetí a šestá strofa této skladby (včetně části refrénu) je interpretována ve francouzském jazyce formou rapu v podání bubeníka Manu Katchého (rodným jménem Emmanuel Katché, 1958), jehož metrorytmický základ (beat) vytváří nejen podklad pro jazzovou improvizaci klavíru (mezi pátou a šestou strofou), ale také refrén.

Textové motivy viz refrén:

To have found this perfect life

And a perfect love so strong

Well there can’t be nothing worse

Than a perfect love gone wrong

 

You said I wasn’t just your Christmas toy

I’d always be your boy

I’d be your faithful companion

And I would follow you through every thick and thin

Don’t need nobody else

And we don’t need him

 

Fill Her Up9 – prvních sedm strof této skladby je charakteristických, zejména užitím pedálové steel kytary pro žánr country music. A to včetně epičnosti textu, obsahující dialog mezi zaměstnancem benzinové pumpy v podání Stinga a jejím vedoucím v podání Jamese Taylora (rodným jménem James Vernon Taylor, 1948). Osmá strofa (s dialogizováním vlastního monologu), týkající se odcizených peněz, je dále rozvíjena formou černošské duchovní písně (gospelu) jako možného předobrazu budoucího života. Desátá a jedenáctá strofa v (evokaci) rytmu boogie woogie předchozí výpovědi dialogizuje. Závěr skladby je tvořen jazzovou improvizací klavíru.

Textové motivy viz osmá a devátá strofa:

And as I head through the woods on the way back

The evening sun is slanting through the pine trees real pretty

It’s like I walked into a glade of heaven

And there’s music playing

This money is cold in my hand

And a voice somewhere is saying

‘Why would you wanna take that stolen thing

And what real happiness can it bring?’

 

You’re gonna fill her up with sadness

You’re gonna fill her up with shame

You’re gonna fill her up with sorrow

Before she even takes your name…

You gotta fill her up with Jesus

You gotta fill her up with light

 

Ghost Story10– část této skladby (od jedenácté strofy) lze charakterizovat, zejména užitím pedálové steel kytary, jako country music.

 

„Napsal jsem „Ghost Story“ ve chvíli jedné noci, krásná obloha se šeřila a slunce zapadalo. Zima se blížila a ptáci odlétali na jih. Všechny tyto představy v písni byly skutečné – já jsem je jenom zapsal. Je to skutečně o minulosti, která tě dohání a staví před soud každou noc, stále ten starý soud, stále ty staré otázky.“ (Live Nation Entertainment, 2014b)

 

Textové motivy viz závěrečné dvě strofy:

You were my compass star

You were my measure

You were a pirate’s map

Of buried treasure

 

If this was all correct

The last thing I’d expect

The prosecution rests

It’s time that I confessed

I must have loved you

I must have loved you

 

Brand New Day11 – tato skladba, na níž se podílel také hudebník Stevie Wonder,12získala v roce 2000 ocenění Grammy Awards v kategorii Best Male Pop Vocal Performance.

Textové motivy viz první refrén:

 

Why don’t we turn the clock to zero honey

I’ll sell the stock we’ll spend all the money

We’re starting up a brand new day

Turn the clock all the way back

I wonder if she’ll take me back

I’m thinking in a brand new way

 

Turn the clock to zero sister

You’ll never know how much I missed her

I’m starting up a brand new day

Turn the clock to zero boss

The river’s wide we’ll swim across

We’re starting up a brand new day

 

Závěr

Hudební syntéza jako historický fenomén představuje (nejen) pro nonartificiální hudbu stále jev aktuální. Její schopnost nespočívá pouze v možném přetváření výběru ustálených vyjadřovacích prostředků, ale zejména v myšlení přesahujícím žánrové formy, jehož výsledkem může (ale nemusí) být zcela originální a svébytný umělecký tvar s absencí opozice vyplývající z hudební stratifikace.

Stingova hudební syntéza v sólové tvorbě spočívá na dvou základních principech: jednotlivé skladby lze charakterizovat prostřednictvím obecných znaků, které jsou spjaty se žánry jako (latinskoamerická) bossa nova, counry music, hudební folklór, jazz, reggae, rhytm and blues, rock, funky či gospel, soul a hip hop – vzniká tak obecná syntéza; jednotlivé skladby lze charakterizovat prostřednictvím konkrétních znaků – vzniká tak konkrétní syntéza žánrů. Také tyto principy jsou více či méně „sjednocovány“.

 

„Vnímám hudbu jako samostatný jazyk.

Jestliže se určitá podoba neustále opakuje, hudba zaniká…

Nemám rád výraz crossover, ale rozpoznáte-li své kořeny a máte k nim úctu,

pak můžete vytvořit něco úplně nového.“

(Sting)

 

Seznam pramenů a literatury

CLARKSON, W. Sting. Brno: Ando Publishing, 1997. 272 s. ISBN 80-86047-13-X.

JURÁSEK, O. „Sting“ a hudební syntéza jako charakteristický princip jeho sólové tvorby. Ostrava: Ostravská univerzita, 2014. Diplomová práce. Pedagogická fakulta, katedra hudební výchovy.

JURÁSEK, O. 2012. „Sting“ a jeho přínos (nejen) současné populární hudbě. Ostrava: Ostravská univerzita, 2012. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta, katedra hudební výchovy.

LIVE NATION ENTERTAINMENT. Bio. Sting.com [online]. ©2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://sting.com/biography/index/.

LIVE NATION ENTERTAINMENT. Discography. Sting.com [online]. ©2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://sting.com/discography/index/.

LIVE NATION ENTERTAINMENT. Discography: Brand New Day. Sting.com [online]. ©2014a [cit. 2014-03-01]. Dostupné z http://sting.com/discography/index/ablum/albumId/9/tagName/Albums.

LIVE NATION ENTERTAINMENT. Home. Sting.com [online]. ©2014b [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://sting.com/ Poznámka: Quote of the Day, 26. 1. 2012.

MATZNER, A., POLEDŇÁK, I., WASSERBERGER, I. a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I: Část věcná. 2. vyd. Praha: Supraphon, 1983. 416 s.

MATZNER, A., POLEDŇÁK, I., WASSERBERGER, I. a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby II: Část jmenná. Světová scéna – osobnosti a soubory A–K. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1986. 560 s.

MATZNER, A., POLEDŇÁK, I., WASSERBERGER, I. a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby II: Část jmenná. Světová scéna – osobnosti a soubory L–Ž. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1987. 544 s.

Na plovárně se Stingem. TV, ČT2, 25. října 2001. Dostupné také z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1093836883-na-plovarne/20136816032-na-plovarne-se-stingem/.

POLEDŇÁK, I. Úvod do problematiky hudby jazzového okruhu. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. 232 s. ISBN 80-244-180-0.

SELLERS, R. Žihadlo menom Sting. Bratislava: Vydavateľstvo Slovart, 1991. 143 s. ISBN 80-7145-005-7.

STING. Broken Music. 1. vyd. Praha: Albatros, 2004. 384 s. ISBN 80-00-01451-3.

Seznam auditivních pramenů

STING. Brand New Day [CD]. United Kingdom: A&M Records, 1999.

 

Anotace

Summary

„Sting“ and the Musical Synthesis as a Characteristic Principle of His Solo Career

The musical synthesis as a historical phenomenon represents still a current effect (not only) for the non-artificial music. Its ability consists not only in possible reshaping of the selection from stabilized means of expression but mainly in thinking which exceeds genre forms. A result of this thinking may (but also may not) be wholly genuine and peculiar artistic form without opposition which emerges from the musical stratification. Sting’s musical synthesis in his solo production which is demonstrated here through the album Brand New Day consists in two basic principles: individual compositions can be characterized through basic features which are connected with genres like (Latin American) bossa nova, country music, musical folklore, jazz, reggae, rhythm and blues, rock, funky or gospel, soul and hip hop – and so the general synthesis emerges; individual compositions can be characterized through particular features – and so the particular synthesis emerges. These principles are also more or less „integrated“.

 

[1]             Podle žebříčku britského týdeníku The Sunday Times z dubna 2013 je Sting uveden v první desítce hudebníků s částkou 180 milionů liber. Blíže viz                BILLEN, A. Trudie Styler: the Sting and I. In: The Times [online]. May 23, 2011, 12 am [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.thetimes.co.uk/tto/life/article3026759.ece.

[2]             26. září 2000 bylo – v rámci The Brand New Day Tour – oficiálně vydáno DVD Live From Universal Amphitheatre, záznam koncertu z 29. října 1999 z Los Angeles.

[3]             13. září 2000 bylo v Japonsku – v rámci The Brand New Day Tour v této zemi – oficiálně vydáno album Brand New Day: The Remixes, na kterém se podíleli hudebníci (tělesa) jako Cornelius, Tin Tin Out aj.

[4]             Kipper (rodným jménem Mark Eldridge, 1962) je anglický hudebník a producent.

[5]             Tato skladba byla v orchestrální podobě vydána na albu – koncertním záznamu – Sting Live In Berlin (oficiálně vydáno 22. listopadu 2010).

[6]        Sting se podílel na jeho albu Dellali (2001) – basovou kytarou ve skladbě Le Rai Cʼest Chic.

[7]             V roce 1999 byl oficiálně vydán videoklip k této skladbě, který zpracovává její motivy.

[8]             „… jeden z mých prvních pokusů se týkal květiny v poušti. Už jsem na to dávno zapomněl, ale pak jsem napsal píseň ›Desert Rose‹, které se o pětatřicet let později prodalo přes milion kopií. Pořád mi připadá neuvěřitelné, že něco tak osobního jako píseň se může stát veřejným majetkem…“ (Sting, 2004, s. 103).

[9]             Tato skladba je součástí soundtracku k filmu Dolphins (soundtrack oficiálně vydán 9. května 2000). Její interpretace v žánru bluegrass music – v podání Stinga – byla vydána na albu Earla Scruggse: Earl Scruggs & Friends (oficiálně vydáno 21. srpna 2001).

[10]          Tato skladba je součástí soundtracku k filmu Dolphins.

[11]          V roce 1999 byl oficiálně vydán videoklip k této skladbě, který (ironicky) zpracovává její motivy. Tato verze – se zkráceným úvodem a závěrem – ale neobsahuje šestou strofu.

[12]          Stevie Wonder (rodným jménem Stevland Hardaway Judkins, 1950) je americký zpěvák, skladatel a producent.

 

Dasa