Vítejte na JAMU

Jindra Bártová

Dobrý den, dovolte nám, abychom se vám představily – vám všem, kteří hodláte vejít do budovy Hudební fakulty JAMU nebo jen tak kolem budovy procházíte. Jsme karyatidy. Že netušíte, co to slovo znamená? Tak se tedy na nás podívejte: jsme ženy plnící funkci nosného sloupu v architektuře. Narodily jsme se ve starém Řecku, které si velmi potrpělo na krásu, harmoničnost a dokonalost. A my tyto vlastnosti ztělesňujeme. Jsme oblečené do chitonu, což je dlouhé antické roucho, hlavy máme vztyčené a na nich neseme celou tíhu portálu budovy.
Naše mnohem starší předchůdkyně se narodily ve starořeckém Karyai, což je nedaleko od Sparty, a podílely se na místních slavnostech svými tanci s košíky na hlavě. Byly tak oblíbené, že nás všechny dnes podle nich nazývají karyatidy. Naše sestry naleznete na Akropoli v Aténách – ty jsou hodně známé, protože si je téměř každý turista fotografuje, ale hodně nás je i v nedaleké Vídni.vitejtenajamu-1j
Našimi mužskými protějšky jsou atlanti. Nejsou tak nenuceně elegantní jako jsme my, které držíme zátěž na hlavě. Oni drží budovy na zádech, pomáhají si rukama a dávají přitom najevo, jak velká tíha to je. Podívejte se na ně třeba na náměstí Svobody. Jsou tam čtyři a drží celý čtyřpatrový dům se dvěma kupolemi napravo od prosklené nové budovy Omega.
A jak se stalo, že jsme se ocitly v Brně? To bylo v době bourání městských hradeb, místo nichž se stavěly reprezentativní velké budovy, jimž se někdy říkalo „vládní čtvrť“. Jedna z těch budov byla postavena v letech 1860-1862 pro potřeby německého gymnázia. Jejími projektanty byli Eduard van der Nüll a August Siccard von Siccardsburg, což byla dvojice vynikajících architektů, kteří projektovali i vídeňskou Dvorní, dnes Státní operu. Bohužel neunesli tíhu zodpovědnosti při realizování oné stavby a oba ukončili svůj život sebevraždou. Naštěstí s budovou brněnského německého gymnázia žádná podobná katastrofa spojena nebyla, spíše dnes už úsměvná historka o tom, jak student Tomáš Masaryk zvedl na ředitele školy pohrabáč, dostal za to consilium aubendi pro vzpurnost a musel školu předčasně opustit. Vzpomíná na to v Hovorech s Karlem Čapkem a od té doby si všichni zainteresovaní lidé lámou hlavy tím, kde se asi ta ředitelna nacházela, bohužel dobové prostorové plány nejsou známy…
Vstupte tedy do budovy, která od roku 1946 slouží potřebám Janáčkovy akademie múzických umění, která v polovině devadesátých let prošla rozsáhlou rekonstrukcí a od roku 1998 slouží výhradně potřebám Hudební fakulty. A nezapomeňte se na nás podívat, vždyť symbolizujeme klasická vzdělání a to slouží každému ku prospěchu! A až projdete kolem nás dovnitř budovy, povšimněte si vpravo ve vestibulu busty Leoše Janáčka. Také ona je velice cenná: vytvořil ji v roce 1924, tedy ještě za Janáčkova života, zakladatel moderního českého sochařství Jan Štursa.

Vítejte tedy na JAMU!

Dasa