Tektonická stránka tvorby Václava Kálika (1891–1951)

Barbora Bortlová

Úvod

Skladatel, sbormistr a pedagog, člen České akademie věd a umění Václav Kálik, představitel druhé generace tzv. české moderny, se narodil v Opavě. Studoval pražskou konzervatoř, kde byl žákem Vítězslava Nováka, Josefa Suka a posléze J. B. Foerstera. Nikterak ale nepodléhal jejich vlivu, vytvořil si svůj vlastní osobitý styl. Václav Kálik byl především sborový skladatel, stojící rozsahem a závažností svého sborového díla hned za J. B. Foersterem. Málokterý z českých skladatelů se věnoval tak oddaně a obětavě českému pěvectvu jako on; české pěvectvo bylo jeho celoživotní velkou láskou. Tuto lásku dokazoval nejen skladatelskou a sbormistrovskou činností, ale také činností organizátorskou, uváděním českého sborového zpěvu v cizině a v neposlední řadě i literárními pracemi na tomto poli. Vedle své tvůrčí skladatelské práce udílel přátelsky pokyny a rady jednotlivým sbormistrům a funkcionářům pěveckých sborů. Psal na texty lidové, umělé i vlastní. Byl znalcem lidského hlasu; jeho sbory jsou komponovány důsledně a cappella. Byl zastáncem Palestrinova slohu, který pečlivě a se zájmem studoval, a proto pracuje hodně polyfonicky. Václav Kálik je zakladatelem sborového cyklu. V listopadu 2021 uplyne 70 let od jeho úmrtí. Pokračovat