Vznik a realizace edukativního pořadu Hudba & film z pohledu hudebního aranžéra

Petr Vrána

Úvod

Obsah tohoto příspěvku je zaměřen především na hudební složku hudebně vzdělávacího pořadu s názvem Hudba & film 1, který je součástí cyklu edukativních pořadů s názvem Seznamte se, prosím, z produkce Komorní filharmonie Pardubice. 2 Stručně nastiňuje hudebně dramaturgickou koncepci projektu v návaznosti na jeho scenáristické pojetí a finální podobu jeho scénického zpracování. Dále též pojednává o výchozích edukačních cílech a záměrech jeho tvůrců, hudebním obsahu a průběhu pořadu a obeznamuje čtenáře s dosavadními výsledky a načerpanými zkušenostmi z velkého počtu dosud realizovaných představení.

O hlavních tvůrcích pořadu a jeho realizačním zázemí

Prvotní impuls vzniku pořadu vzešel z opakovaného zájmu mnoha školských zařízení Pardubického kraje, jimž rozpočtová situace neumožňovala návštěvu výchovných koncertů KFP, pořádaných kvartálně v jejím domovském prostředí Sukovy síně Domu hudby v Pardubicích. Právě v realizaci komorně laděného a plně mobilního představení mohla KFP spatřovat vhodnou příležitost nejen k rozšíření své působnosti v rámci širšího regionu, ale také možnosti efektivního využití hráčského potenciálu jednotlivých hráčů. Z iniciativy managementu orchestru a některých ochotných nadšenců z řad samotných hudebníků tedy v roce 2011 vzešel podnět k vytvoření komentovaného hudebního pásma pro sexteto filharmoniků, tvořené dvěma hráči na dechové nástroje a smyčcovým kvartetem.

Scénář pořadu pak byl dílem saxofonisty Pavla Merty, který se současně ujal i úlohy hlavního moderátora pořadu. Samotný hudební obsah představení a příprava odpovídajícího aranžmá skladeb se pak staly klíčovým a poměrně nesnadným úkolem pro houslistu Petra Vránu, neboť široký stylově-žánrový rozptyl zvolených hudebních titulů mohl jen sotva vyhovovat technickým, rozsahovým, témbrovým a dynamickým dispozicím takto omezeného instrumentáře. Proto také náročnost individuálních partů odpovídala poměrně vysokým požadavkům na technickou a interpretační vyspělost hráčů. Problém přirozené dynamické disproporce mezi skupinami smyčcových a dechových nástrojů pak byl eliminován využitím jednoduché ozvučovací sestavy za asistence zvukového technika.

Cíle a záměry pořadu

Pořad Hudba & film je určen pro cílové skupiny dětí 1. a 2. stupně základních škol a také pro studenty středních škol nebo odborných učilišť. Koncepci pořadu lze charakterizovat jako neformálně komentované hudební pásmo s využitím nejrůznějších interaktivních a komunikačních forem 3, exploračních metod 4 rozhovorů nebo anket a charakteristických symbolů nebo rekvizit 5. Rámcovým cílem pořadu pak je především osvětlit chronologický vývoj zvukového filmu a filmové hudby od roku 1895 do současnosti a seznámit děti s přelomovými osobnostmi filmové hudby.

Dílčím záměrem a úkolem pořadu je též napomáhat dětem správně se orientovat v jednotlivých hudebních žánrech a stylech. Výběr a způsob výkladu podstatných fakt je veden snahou o posílení hudebně recepční schopnosti dětí bez ohledu na úroveň jejich dosavadního hudebního povědomí či vzdělání. Proto je zde patřičný prostor věnován analýzám základních hudebních struktur, jako jsou rytmus, melodie nebo instrumentace. U vyspělejších dětských skupin je kladen zvláštní důraz na estetickou funkci hudby a její součinnost se smyslovým působením filmového obrazu. 6

Nenáročnou mobilitu představení umožňující realizaci představení přímo v domovském prostředí škol a takřka neomezenou variabilitu scénáře lze pokládat za zjevné praktické výhody a přednosti projektu. Standardní délka představení zpravidla nepřesahuje optimální časový rámec 45–50 minut u kterékoliv z věkových kategorií. Podobně koncipované hudební produkce s omezeným počtem účinkujících nesporně napomáhají prezentaci KFP v místech a prostorách, jejichž kapacita a technické zázemí neumožňují vystoupení orchestru v plném obsazení.

Hudební obsah a průběh hudebně vzdělávacího pořadu Hudba & film

Původní verze pořadu o celkem 15 hudebních titulech zaznamenala v průběhu provozovací praxe ještě několik dílčích úprav a změn, které se týkaly hlavně rozsahu jednotlivých hudebních úryvků a redukce jejich celkového počtu. Současná finální podoba tedy zahrnuje celkem 12 různě dlouhých hudebních ukázek s mezním časovým limitem do 5 minut.

Pořad symbolicky otvírá reprodukovaná znělka americké filmové společnosti Walt Disney Productions, tradičně spojovaná s labelem společnosti 20th Century Fox, jejíž úderný a mobilizující charakter účelně napomáhá optimalizovat atmosféru v publiku a upoutat smyslovou pozornost dětí za nepřítomnosti účinkujících na pódiu. Bezprostředně navazující perkusní intro filmové znělky Mission Impossible Theme 7 iniciuje koordinovaný a nikterak zdlouhavý příchod hudebníků na scénu, čímž obvyklá úvodní rozpačitost podobně koncipovaných výchovných programů zcela odpadá a posluchači tak mohou proniknout do hudebního děje zcela plynule bez zdlouhavých a zbytečných úvodů. Sugestivní téma tohoto legendárního jazzrockového idiomu s typickou změnou 5/4 a 6/4 metra takřka ideálně vyhovuje požadavku na reprezentativní hudební skladby. Mission Impossible Theme je jednou z mála hudebních ukázek, která samplovaný perkusní podklad používá.

Pomocí krátkých zinscenovaných dialogů je publikum hned v úvodu seznámeno s historií prvních pokusů o zachycení filmového obrazu, nejprve ve fázi němého filmu. Vhodně jsou zde připomenuti skladatelé vážné hudby, jejichž hudba s vývojem prvních filmových snímků úzce souvisí. S určitou nadsázkou jsou zde osvětlovány některé tvůrčí inspirace prvních filmařů hudbou klasických mistrů jako např. Ludwiga van Beethovena nebo Antonína Dvořáka.

V souvislosti s obdobím prvních zvukových filmů kolem roku 1930 jsou zmíněna také jména některých osobností hudební sféry 20. století, např. Sergeje Prokofjeva nebo Bohuslava Martinů. Zvláštní pozornost je zde věnována hudbě Georgese Aurica a jeho práci na pohádkovém dramatu La Belle et la Bête. 8 Kolážovité zpracování tří Auricových tematických fragmentů zde slouží jako exemplární ukázka práce skladatelů francouzské meziválečné avantgardy a skupiny Le Six. V rámci přearanžované a kompozičně upravené 20taktové citační sekvence Beauty and the Beast 9 zaznívá řetězec příznačných témat a motivů hlavních postav (panny a netvora, viz obr. 1) a situací s nimi spojených.

Obr. 1: Motiv netvora a motiv panny ze skladby Beauty and the Beast na motivy Auricova originálu

Během hudební ukázky pak děti identifikují jednotlivé postavy podle vývoje hudebního úseku a předem rámcově nastavených hudebně-sémantických aspektů, např. použité instrumentace, tónového rozsahu, témbrů, dynamických kontrastů nebo celkové atmosféry hudby.

Období 50.–60. let minulého století, reprezentované tvorbou Henryho Manciniho, je charakterizováno jako prolnutí vlivů vážné a populární (jazzové) hudby. Instrumentální cover verze písně Moon River 10 pro smyčcové kvarteto zde slouží jako modelový příklad uplatnění jazzového standardu ve službách filmového obrazu.

Následující programovou položku provází forma hudebního tipovacího kvízu spojeného s identifikací konkrétního filmového žánru. Jako příklad zcela odlišné kompoziční práce s hudební materií a jejími atributy (rytmem, témbrem nebo zvukomalbou) je použito ústředního tématu Psycho Theme 11 z hororového titulu Psycho. Prostřednictvím tradované historky, vztahující se k filmové knižní předloze, se děti seznamují s dvojicí hlavních tvůrců Bernardem Herrmannem a Alfredem Hitchcockem. Po ní následuje koordinovaná analytická rozprava, při níž děti zpětně odhalují a posuzují použité kompoziční prvky nebo interpretační techniky 12 (viz obr. 2).

Obr. 2: Fragment z hudby k vražedné scéně z filmu Psycho

Podstata, funkce a rozmanitost fenoménu rytmu jsou dětem prakticky demonstrovány prostřednictvím směsi melodií z detektivních a kriminálních filmů, která obsahuje témata celkem čtyř plynule navazujících filmových titulů. Postupně zde zaznívá James Bond Theme 13, dále slavný jazzový idiom The Pink Panther Theme 14 z filmu Růžový panter, dále pak Fantomas Theme 15 a celý sled uzavírá téma z britského televizního seriálu The Professionals 16. Aranžmá je koncipováno jako plynulý sled známých melodií s jednotným tonálním centrem v tónině e moll řazených tak, aby vynikl charakter jednotlivých témat a jejich návaznost byla, pokud možno, instrumentačně pestrá. Následující anketa pak prověřuje hudebně recepční schopnost dětí při vnímání specifických rytmických struktur a metrorytmických změn.

Instrumentální podoba skladby The Magnificent Seven 17 Elmera Bernsteina ze stejnojmenného westernového snímku z roku 1960 pak slouží jako příkladná ukázka fascinující filmové melodie (viz obr. 3). Rozsahově úsporné aranžmá využívá partů trubky a 1. houslí jako nositelů melodie, zatímco ostatním smyčcům je svěřena úloha výhradně metrorytmická.

Obr. 3: Ukázka fascinující filmové melodie na příkladu skladby The Magnificent Seven (arr. Petr Vrána)

Účelný dramaturgický kontrast představuje hudba Hanse Zimmera, konkrétně téma He’s a Pirate 18 z filmu Pirates of the Caribbean: The Curse of the Black Pearl. Stejně jako v případě Mission Impossible Theme je i zde použito samplovaného perkusního podkladu a pozornost je zde upírána především na metrorytmickou složku hudby. Vizualizací hlavní herecké postavy pomocí filmového plakátu pak hudební ukázka ještě nabývá na své účinnosti.

Obdobným způsobem jako u série detektivních a kriminálních filmů je zpracována i směs oblíbených melodií z českých večerníčků, která obvykle bývá uvozována řečnickými otázkami typu: „A co my tady v Čechách, my se nemáme čím pochlubit? Jsou i u nás skladatelé, kteří komponují kvalitní filmovou hudbu?“ Zde na děti čeká další poměrně atraktivní úkol, tj. na základě poslechu identifikovat celkem 6 nejznámějších melodií z oblíbených večerníčkových pohádek. Hudební směs obsahuje nejprve témata k českým pohádkám Bob a Bobek, Maxipes Fík, Pat a Mat, Pohádky z pařezové chaloupky a Rákosníček od skladatelů Petra Skoumala, Jaroslava Celby a Václava Zahradníka, na závěr pak i slavnou znělku Vizisi Tamáse Deáka z kultovní ruské pohádkové série Nu, pogodí! I v této aranži je maximálně uplatněn princip kontrastního metrorytmického, harmonického a instrumentačního zpracování vybraných témat či motivů. Z dosavadní provozovací praxe vyplývá, že spontánní reakce na hudební ukázky tohoto typu není vůbec třeba u dětí zvlášť podněcovat, spíše naopak mírnit. Mnohdy totiž dokáže síla těchto známých melodií i kolektivy starších žáků doslova zvedat ze sedadel.

Závěrečnou fázi pořadu symbolizuje skladatelská dvojice jmen John Williams a Ennio Morricone, kteří jsou zde představováni jako tzv. „filmoví specialisté“ ve smyslu autonomní hudební tvorby pro filmové plátno. Typická příznačnost motivu a sémantický podtext slavné skladby The Imperial March 19 z vesmírné ságy Star Wars skladatele Johna Williamse jsou zde nejprve analyticky objasněny a poté celistvě interpretovány. Publikum se během poslechu soustředí na komplexní zpracování hudebního celku a všímá si práce s jeho základními hudebními složkami (melodie, rytmu a instrumentace). Ukázka hudby má za cíl mimo jiné poukázat na rozdíly v interpretaci různých skladeb stejnými nástroji nebo nástrojovými skupinami. V tomto aranžmá je nositelem tematické melodie nejprve trubka a posléze saxofon, zatímco smyčcům je svěřena úloha syrytmicky strukturovaného militantního doprovodu.

Naprosto odlišný způsob hudebního vyjádření a kontrastní atmosféru filmové scény pak vyjadřuje skladba Ennia Morriconeho z filmu Mission 20 nazvaná Gabriel’s oboe. Poslechu hudby předchází osvětlení filozofického pozadí tohoto silného a pohnutého filmového příběhu. Smířlivé tóny saxofonu a smyčců pak celý program rámcově uzavírají. Nepsaným pravidlem většiny představení tradičně bývá, že si publikum na závěr vyžádá ještě další skladbu v podobě přídavku. Pro tento účel se fixní součástí programu stala také úvodní znělka amerického televizního seriálu The Simpsons. 21

Závěr

Ačkoliv se podoba hudebního aranžmá pro neobvyklé komorní obsazení jevila zpočátku téměř nerealizovatelnou až utopickou, praktické zkušenosti s terénními produkcemi pořadu jsou více než překvapivé a převážně povzbudivé. Svědčí o tom nejen nespočet převážně pozitivních referencí ze strany vedení škol a nezřídka kdy i opakovaná poptávka uvedených představení, ale především nadšené a spontánní reakce samotných dětí. Na příkladech žákovských kolektivů se tak prakticky ukazuje, že přísně koncentrovaným, důsledným, vkusným a nesporně trpělivým nakládáním s hudební předlohou lze zdánlivou instrumentační a žánrovou bezbřehost filmové hudby postihnout poměrně uspokojivě a do jisté míry i přesvědčivě. Nutno zároveň přiznat, že notační stránka hudebního aranžmá obsahuje i některé aspekty 22 enharmonické záměny a transpozice odporující korektním a logickým hudebně teoretickým zvyklostem a postupům. Tyto jsou však výsledkem určitého kompromisního řešení vyhovujícího specifickým interpretačním a technickým limitům transponujících nástrojů 23 nebo konkrétních hráčů.

Pomocí vhodně kladených otázek jsou děti podněcovány k hlubšímu zamyšlení nad vztahem hudby a filmového obrazu. Děti jsou systematicky seznamovány nejen se základními filmovými žánry a chronologickým vývojem zvukového filmu, ale též s charakteristickými kompozičními postupy a znaky tvorby přelomových skladatelů filmové hudby. 24 Pořad však umožňuje nahlédnout i do pomyslné tvůrčí dílny některých dalších, dětem sice neznámých, nicméně srovnatelně významných hudebních tvůrců 25, jejichž vybraná díla podrobněji analyzuje z hlediska charakteristických kompozičních a instrumentačních prvků.

Několikaletá praxe ukazuje, že uvědomělá koncentrace dětí na extrahované objekty 26 charakteristické riffy a motivy nebo instrumentační prvky 27 hudebních skladeb přináší prokazatelně pozitivní výsledky a v mnoha případech děti přirozeně podněcuje ke spontánní aktivitě a interakci.

Závěrem ještě krátké ohlédnutí do 10leté minulosti projektu. Jak již bylo zmíněno, pořad Hudba & film je součástí fixní programové nabídky KFP od roku 2011 a jeho atraktivitu snad nejprůkazněji vystihuje počet 93 dosud uskutečněných představení. 28 Sdílenou verzi pořadu 29 z jara roku 2020 lze považovat za nepochybně přínosnou aktivitu KFP a vstřícné gesto směrem k paralyzovanému školství v době koronavirové odstávky školní výuky.

Shrnutí

Obsah příspěvku je určitou retrospektivou vzniku a přípravy hudební složky edukativně koncipovaného pořadu s názvem Hudba & film z produkce Komorní filharmonie Pardubice. Jedním z hlavních cílů tohoto hudebně vzdělávacího pořadu, vzniklého v roce 2011 v rámci edukativního cyklu Seznamte se, prosím, bylo poukázat na základní vývojové fáze filmové hudby coby nedílné součásti němého a zvukového filmu od jeho počátků až po současnost. Projekt, který byl od počátku zamýšlen jako popularizačně laděné pásmo hudby a slova v podání šesti filharmoniků, si kromě scenáristického zpracování žádal také adekvátní zpracování hudební. A právě příprava hudebního aranžmá pro netradiční nástrojové obsazení, kombinující dva dechové nástroje a smyčcové kvarteto, se stala nesnadným úkolem a nesporně lákavou tvůrčí výzvou pro autora tohoto příspěvku.

Summary

The article offers a retrospective look at the creation and preparation of the musical component of an education-oriented programme called Hudba & film (Music & Film) produced by the Pardubice Chamber Philharmonic. One of the main objectives of this music education programme, created in 2011 as part of the Seznamte se, prosím (Meet, please) educational cycle, was to point out the basic developmental stages of film music as an integral part of silent and sound film from its inception to the present. The project, which was intended from the beginning as a popularising block of music and lyrics performed by six philharmonic orchestras, required screenwriting, as well as an adequate musical elaboration. And it was the preparation of a musical arrangement for a non-traditional instrumental cast, combining two wind instruments and a string quartet, that proved to be a difficult task and an undeniably tempting creative challenge for the author of this article.

Klíčová slova

edukativní pořad, filmová hudba, hudební aranžmá, hudební skladatel, zvukový film

Přehled literatury

Elektronické zdroje:

Hrajeme pro děti (video). Scénář a režie Pavel MERTA. ČR, Inspirativ, 2020. Dostupné prostřednictvím YouTube z: https://www.youtube.com/watch?v=wY-EEknSng8&t=74s

Soukromé zdroje:

Strany 56-63/2021