Odborná pojednání

Alexander Döme

Juraj Beneš, v rámci svojho pedagogického pôsobenia na Hudobnej a tanečnej fakulte VŠMU v rokoch 1984 – 2004 sa profiloval ako odborník v oblasti teórie harmónie a sonátového princípu v hudbe. Jeho teórie vznikli na báze vlastného skladateľského úsilia o vytvorenie svojského autorského konceptu a k vyhraňovaniu názorov Benešovi dopomohli nielen rozhovory s jeho kolegami skladateľmi ale aj s poslucháčmi v rámci vyučovania hudobnej analýzy. Svoje názory na problematiku harmónie zhrnul v knižke O harmónii (Pokus o úvod do nejakej budúcej teórie harmónie.)

Pokračovat

Martin Ožvold

Priestor je nepochybne jedno z najkomplikovanejších slov v našom jazyku. Snaha o naplnenie jeho významu a pochopenie samotného fenoménu je jednou zo základných kategórií zamestnávajúcich ľudskú myseľ v súvislostiach s celou radou činností. Či už tieto činnosti majú charakter tých najjednoduchších automatizovaných rutín alebo abstraktných predstáv a operácií, ovplyvňujúc samotného jedinca a jeho každodennosť ako aj celú spoločnosť v ďaleko širšom merítku ako čokoľvek iné.  Zmeny, obraty či vývoj v chápaní priestoru a jeho paradigmatické interpretácia majú nepochybne zásadný  vplyv na kultúrne myslenie a umenie. Obratom je možné predpokladať, že interpretácia a reprezentácia priestoru v umeleckých konceptoch a tvorbe  manifestuje  podobu priestoru ako výraz alebo paralelu jeho vnímania v danej dobe.1Boulezovomu (Campbell 2010, cituje Bouleza, 1971)  rozlišovanie medzi hladkým alebo striačným (unifikovaným priestorom bodov eng. striated) priestorom hudobného tónu, bolo venovaná významná filozofická a politická rezonancia v Deleuze a Guattari ( Deleuze a Guattari, 2010), ktorá neskôr mala významný vplyv na priestorovo orientované sociálne teórie (Born, 2013)

Pokračovat

Marek Keprt
Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra muzikologie

Periodizace tříčlenná

Schloezerova periodizace a s ní příbuzné varianty
Ve skrjabinovském bádání se nejvíce ujala tříčlenná periodizace jeho díla, vycházející z vnitřní logiky vývoje jeho hudební řeči, především pak z vývoje harmonie. Podle této periodizace lze rozlišit tři skladatelská období: rané (po Druhou symfonii op. 29 z roku 1901), ovlivněné hlavně tvorbou Chopinovou, střední (od Čtvrté klavírní sonáty op. 30 z roku 1903 po Dvě klavírní skladby op. 59 z let 1910-1911), jež je obdobím rozšířené tonality a dobou prudkého vývoje harmonické řeči, a období pozdní (počínaje symfonickou poémou Prométheus op. 60 z let 1908-1910), které je charakterizováno prací se zvukovými centry prométheovských akordů. Tuto periodizaci poprvé použil Skrjabinův švagr Boris de Schloezer v roce 1921 v článku pařížské Revue Musicale 2 Viz SCHLOEZER, B. Alexandre Scriabine. In: Revue Musicale, vol. 9, Paris: 1921, s. 28-46. Schloezer později ve studii Alexandre Scriabine In: Musique russe, vol. 2, Souvtchinsky, Pierre (ed.), Paris: Presses universitaires de France, 1953, s. 229-248 použil periodizaci dvoučlennou (viz níže). V závěru svého života se ovšem vrátil ke své původní periodizaci na tři tvůrčí období, a sice ve své studii Scriabine et l´extase In: Encyclopédie de musiques sacrées, vol. 3, Porte, Jacques (ed.), Paris: 1970, s. 293-298. Posledně jmenované Schloezerovy studie z let 1953 a 1970 vyšly rovněž pod názvy The destiny of Scriabin´s Music a The musical language of Scriabin v anglickém překladu Nicolase Slonimského v příloze knihy SCHLOEZER, B. Scriabin. Artist and Mystic. Berkeley/Los Angeles: University of California Press, 1987.     .

Pokračovat

Ondřej Jurásek, Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, katedra hudební výchovy

Úvod

Základním cílem tohoto příspěvku je analýza a interpretace skladby Rhapsody in Blue. Georgi Gershwinovi zajistila nejen trvalé místo ve světovém symfonickém repertoáru, ale znamenala také počátek jeho koncertantní tvorby, která dále pokračovala Koncertem F dur, symfonickou básní Američan v Paříži či Kubánskou předehrou.

Pokračovat