Well-being jako podmínka dlouhodobé udržitelnosti na pracovním trhu. Institucionální opatření českých uměleckých škol, výzvy a očekávání studentů hudby.

Lenka Dohnalová, Gejza Dohnal, Lucie Pešl Šilerová, Ingeborg Radok Žádná

Výzkumný úkol Národní institut pro kulturu (do 1.7.2025 Institut umění-Divadelní ústav), DKRVO MK ČR 2023–2027, tematická priorita: Umělec ve společnosti. Podmínky pro tvorbu a profesní rozvoj. Kulturní politika a well-being hudebních profesionálů v ČR – výzvy, podmínky, strategie podpory udržitelnosti umělecké profese.

Abstrakt

Cílem studie je analyzovat subjektivní připravenost studentů pro praxi, kvalitu jejich sebereflexe a stav institucionální podpory. Explorační výzkum vychází z dotazníkového šetření u 307 studentů konzervatoří a 131 studentů Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze a Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Originální multifaktoriální dotazník byl koncipován na základě poznatků předchozího výzkumného úkolu o uplatnitelnosti hudebníků na trhu práce a dlouhodobých praktických zkušeností. Využili jsme sadu metod (Likertovu škálu, korelační, faktorovou, shlukovou analýzu, Cronbachův koeficient alfa). Zjistili jsme spolehlivost odpovědí, jejich vzájemné vazby a identifikovali specifická osobnostní nastavení. Výsledky jsme kontrolovali sémantickým škálováním. V obou cílových skupinách byly nalezeny dvě osobnostní nastavení s odlišnou úrovní well-beingu a subjektivní připravenosti na kariéru. Byly identifikovány i specifické pro obor typické silné otázky a trend vývoje během studia. Kontext dále rozšiřují vzdělávací aktivity příslušných fakult zaměřené na rozvoj kompetencí v oblasti well-beingu. Studie je výstupním segmentem, který pokračuje zkoumáním problematiky některých specifik (práce s trémou, flow, psychosomatické zátěže) a dotazníkovým šetřením hudebníků v praxi.

Úvod

Téma well-beingu se zejména po období covidu stalo součástí mainstreamových úvah, protože jeho zkoumání získalo výraznější politickou, a tím i finanční podporu. Tradiční stoické a existenciální jádro well-beingu rozvíjené zejména pozitivní psychologií 1 je dnes reflektováno jak v obecných modelech, politických kontextech 2, tak v oborových implementacích. V humanitních vědách je často citovaná C. Ryff 3 pro její zároveň existenciální i měřitelný multidisciplinární přístup k well-beingu. Tento zdroj uvádí i Závěrečná zpráva pro identifikaci relevantních indikátorů kvality života v ČR v oblasti osobní pohoda zpracovaná pro Úřad vlády ČR Odbor pro udržitelný rozvoj ČR 2030 z roku 2018. 4 Multidimenzionální pojetí zdraví podle Světové zdravotní organizace (WHO) je pro oblast výkonného umění přínosné, protože zdůrazňuje význam psychosomatické stability jako podmínky dlouhodobé profesní udržitelnosti. Na tuto perspektivu navazuje i metodické východisko dotazníku PISA ve vzdělávání z roku 2022. 5

Koncept R. Dodge a L. Sanderse, nahlížející well-being jako dynamickou rovnováhu mezi vnějšími výzvami a dostupnými osobními zdroji, představuje inspirativní teoretický rámec pro výzkum studentů výkonného umění. 6 Je potřeba brát v úvahu, že v pozdní adolescenci a rané dospělosti (16–25 let) se ještě dotváří osobnost, hodnotový systém i způsoby zvládání zátěže 7. Pro tuto skupinu je tedy náročné bez institucionální podpory kultivovat potřebný filosofický nadhled při prožívání zátěžových situací v životě i profesi. Cílená inspirativní pomoc opřená o znalost jejich obav i předností může být velmi efektivní pro dlouhodobý well-being. V této fázi má velký smysl i mezigenerační spolupráce.

Metaanalýza literatury well-beingu hudebníků týmu badatelky Y. E. Fukumura 8 zjistila, že největší podíl odborných prací se věnuje muskuloskeletálnímu zdraví, ale stále chybí implementace holistického přístupu teoretického modelu „ekologie hudebního výkonu“ (EMP, tj. Ecology of Musical Performance), který rozvíjí především specialistka na well-being L. Araújo z McGill University. 9 Metodicky se lze inspirovat i studiemi, věnujícími se přípravě sportovců, jak doporučuje i objednaná studie Evropskou komisí o zdraví a well-beingu hudebníků, 10 v ČR, např. studií autorky Markéty Švamberk Šauerové, která se věnuje komparaci resilience studentů různých oborů. 11

V zahraničí se lze inspirovat několika specializovanými pracemi. Patří k nim např. studie G. Musgraveho, která se zabývá pozitivními i negativními dopady hudební profese a zamýšlí se i nad možnými podpůrnými opatřeními. 12 V zahraničí proběhl také průzkum mezi studenty hudby dvou vysokých škol ve Švýcarsku a Velké Británii, který potvrdil závěry studie Musgraveho, tj. že tvorba a užívání hudby může být terapeutické, ale budování hudební kariéry je velkou zátěží. 13

Během covidového období a těsně poté se objevila řada alarmujících zpráv zejména o duševním zdraví populace včetně hudebníků. K takovým patřila i studie objednaná Unií hudebníků v UK v roce 2020, která bez přesného kontextu zveřejnila např. tvrzení, že „Výzkum organizace Help Musicians UK v r. 2016 zjistil, že 71,1 % respondentů má zkušenost s vysokým stupněm úzkosti nebo panickými ataky, 68,5 % zkušenost s depresí, což znamená že hudebníci mají třikrát větší zkušenost s depresí, než je národní průměr.“ Autoři tohoto šířeného průvodce příznačně pro toto období neuvádí, co je to „zkušenost s“, zda diagnostikovaná, nebo jde o popis laických (i občasných) pocitů. 14 V důsledku takových mediálních výstupů se množí oprávněné výzvy k interdisciplinaritě, holistickému přístupu a obezřetnému medializovanému výkladu dat, zejména ve smyslu neztotožňování výsledků dotazníkových šetření s diagnózami. 15 Objevuje se skepse k výstupům, založeným na laickém sebepozorování dětí a mládeže. Kriticky se o „sebenaplňujícím proroctví“ a zneužívání argumentů pozitivní psychologie vyjadřují i práce socioložky Evy Illouz. 16

Obecným cílem holistické odborné reflexe tématu well-beingu by mělo být mimo jiné přispění k šíření nástrojů pro rovnováhu mezi osobní zodpovědností jednotlivců a podporou institucí a společnosti. Aktuální součástí veřejných diskusí je proporcionalita osobní zodpovědnosti, sebevzdělávání, „self-efficacy“ a institucionální podpory, a to zejména u skupiny tzv. nezávislých pracovníků, v našem případě v sektoru kultury. 17

Záměr studie a metodologie výzkumného šetření

Výzkum měl převážně explorační charakter. Jeho cílem bylo identifikovat postoje, názory a osobní naladění studentů hudby a na základě dat identifikovat vhodné teoretické rámce, které by mohly sloužit jako východisko pro následné studie, protože se jedná o první komplexnější průzkum tohoto typu u nás. Cílovou skupinou jsou záměrně jak studenti konzervatoří, tak vysokých uměleckých škol, protože z obou stupňů vzdělávání se mohou absolventi uplatnit v umělecké praxi i vzdělávání (konzervatoristé pouze na ZUŠ, což je ale hlavní zaměstnavatel v hudební pedagogice) a takto byl nastaven i předchozí výzkum o uplatnitelnosti hudebníků na trhu práce.

Abychom vytěžili maximum poznatků z výzkumu, využili jsme kompletní sadu statistických metod (korelační, faktorovou, shlukovou analýzu) kontrolovanou sémantickým škálováním. Tím jsme otestovali míru konzistence výpovědí, sledovali jejich vnitřní vazby, osobní nastavení studentů, vzájemný kvantitativní poměr zjištěných typů. Našli jsme silné otázky, na které studenti reagují vyhraněným způsobem v Likertově škále nebo slovní výpovědí. Zajímal nás také vývoj subjektivního prožívání přípravy na kariéru od středního stupně po vysoké školství a na základě dat také odhad nejslabších pociťovaných oblastí v subjektivní profesní přípravě. Konkretizované výstupy by měly posloužit k zacílení profesní přípravy na obou typech škol a dalších institucích na potřebné znalosti a dovednosti pro udržení fyzické, duševní a sociální rovnováhy, která je nezbytná pro dlouhodobý výkon náročné, často portfoliově a formátově vrstvené kariéry.

Studie je logickým pokračováním předchozího výzkumného úkolu Institutu umění – Divadelního ústavu, který se věnoval uplatnitelnosti absolventů konzervatoří a vysokých uměleckých škol v oboru hudby na trhu práce 18 a ozřejmil poptávku zaměstnavatelů i trhu práce po hlubším osvojení tzv. měkkých dovedností a kultivované adaptabilní a kreativní osobnosti absolventů, což je obtížně dosažitelné bez funkčního mentoringu a tréninku už během studia.

Na základě průzkumu i zkušeností jsme v této první fázi neužili rozsáhlé standardizované holistické dotazníky typu OECD/PISA 2022, ale koncipovali vlastní multifaktoriální dotazník zahrnující více oblastí studijní zkušenosti a osobního well-beingu respondentů. Rozsah jsme snížili na třicet otázek, u nichž jsme na základě předchozí studie i dlouhodobé praxe v oboru předpokládali, že míří do reálných témat a dotazník bude díky své stručnosti akceptován, protože responze na rozsáhlé dotazníky je v posledních letech díky náporu na respondenty velmi nízká a potvrzují nám to i další probíhající dotazníková šetření u hudebníků v praxi. 19

Výzkum je zadán Ministerstvem kultury ČR a předpokládá spolupráci jak se školami, tak v další fázi s uměleckou praxí (v běhu je dotazníkové šetření v orchestrech). Jeho smyslem je v krátkém čase najít právní a institucionální facilitaci uplatnitelnosti na trhu práce jak mladé generace, tak udržitelnosti profese během života, a to i z hlediska well-beingu pracujících. Výstupy mohou posloužit také v resortním úkolu tzv. Statusu umělce. 20

Autorský tým naší studie spolupracoval na dotazníkovém šetření s Asociací konzervatoří ČR, Akademií múzických umění v Praze a Janáčkovou akademií múzických umění v Brně.

Důvod, proč věnovat výzkumnou pozornost profesionálním umělcům/hudebníkům, spočívá nejen ve společenské a kulturní hodnotě jejich práce, ve stále více zkoumaném terapeutickém dopadu využití zvuku a hudby. 21 Leží mimo jiné i v charakteru jejich práce, který je specifický druhem fyzické a psychické zátěže srovnatelný s vrcholovým sportem, na druhou stranu předznamenává celkový trend pracovního trhu od dlouhodobých pozic ke kratším, vrstveným, vyžadujícím celoživotní vzdělávání a osobnostní flexibilitu. Důvodem, proč se věnovat nejprve nejmladší generaci umělců v profesním vzdělávání, je najít klíčové podpůrné prostředky pro jejich všestranný rozkvět (flourishing), inspirovat je pro filosofický nadhled, stabilitu a „self-efficacy.“

Analýza dat

Předmětem analýzy byl výsledek dotazníkového šetření mezi studenty hudby 12 konzervatoří (307 respondentů) a fakult uměleckých vysokých škol: 131 respondentů z Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze oboru hudba (HAMU) a Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (HF JAMU). Dotazníky obsahovaly stejné otázky (vysoké školy vyloučily otázku A29), rozdíl je v identifikačních otázkách (uvedeno v seznamu).

A1: Váš obor studia (pro konzervatoře) nebo V jakém stupni studia studujete (pro studenty vysokých škol)

A2: Vaše studijní zaměření / studijní obor

B1: Váš ročník studia (pouze pro konzervatoře)

A3: Jsem dostatečně odolný pro povolání

A4: Stresuje mne orientace v cizím prostředí

A5: Jsem ochoten ke kompenzačním cvičením, tréninku

A6: Snesu zátěž sólisty. Vím, co to obnáší

A7: Jsem spíše úzkostný 22

A8: Jsem snadno ve flow, hudba mne vtáhne

A9: Učím se rád nové věci

A10: Seznamuji se bez problémů s cizími lidmi

A11: Jsem orientovaný na výkon/projekt

A12: Jsem spíše orientovaný na vztahy

A13: Raději pracuji sám

A14: Raději budu pracovat v komorním souboru, orchestru, tj. s dalšími lidmi

A15: Rád pracuji s dětmi

A16: Nesnesu chybující a nesnažící se osoby

A17: Dobře snáším tlak médií, veřejnosti, rád se předvádím

A18: Jsem ochoten měnit způsoby práce

A19: Uvědomuji si ekonomická rizika

A20: Věnuji pozornost náhodným příležitostem a zpětným vazbám

A21: Jsem ochoten se celoživotně vzdělávat

A22: Mám představu o své budoucí kariéře

A23: Myslím, že koučink by pro mne měl smysl

A24: Vyhledám si informace o technikách, které by mne udržely v kondici

A25: Životospráva je pro umělce velmi důležitá

A26: Projevuje se mi stres na fyzické úrovni

A27: Chci být spíše zaměstnanec, nebo OSVČ?

A28: Jsem ochoten doplnit hlavní příjem nějaký dalším oborem

A29: Chci mít rodinu, děti (pouze pro konzervatoře)

A30: Vyhledal jsem kariérní, psychologické poradenství v rámci své školy

Otázky jsou z formálního hlediska čtyř typů:

- identifikace údajů o studiu (obor, zaměření, ročník);
- postoje respondenta podle Likertovy škály (1–5);
- binární odpovědi „ano/ne“ (A28, A29, A30), případně „zaměstnanec/OSVČ“ (otázka A27); odpovědi na tyto otázky byly překódovány na hodnoty 0 a 1;
- na jednu otázku studenti odpovídali slovně (A26). Pro účely této analýzy byla i tato otázka překódována na binární odpověď „ano/ne“ (0/1).

Vedle deskriptivní analýzy (krabicové grafy, v Příloze, obr. 1) byla provedena i analýza korelační, ve které byla charakterizována proporcionalita mezi odpověďmi jednotlivých dvojic otázek (v Příloze, obr. 2). Vzhledem k velkému počtu dimenzí (otázek) byla v dalším kroku použita metoda faktorové analýzy. Cílem bylo vyčlenit několik hlavních faktorů (dimenzí), které jsou interpretovatelné a vysvětlují velkou část variability. Na základě těchto faktorů byla provedena shluková analýza, která rozděluje respondenty do interpretovatelných shluků. Kontrolně bylo ve třetím kroku provedeno roztřídění dotazníkových otázek do skupin podle sémantického významu (sémantické škálování). K tomuto účelu byl využit ChatGPT 4o (AI), s jehož pomocí bylo navrženo 6 dimenzí – modulů a opět provedena shluková analýza pro tyto dimenze. Součástí studie bylo i vyhodnocení konzistence dotazníku založené na hodnotě Cronbachova koeficientu alfa, jakožto míry spolehlivosti dotazníku.

Výsledky dotazníkových šetření (analyzovaná data) jsou uložena v tabulkovém editoru MS Excel a ke zpracování výsledků anket byl použit statistický software R 23, jehož výstupy pro jednotlivé skupiny respondentů jsou uvedeny v přílohách.

Analýza dat – konzervatoře

V případě studentů konzervatoří se dotazníkového šetření zúčastnilo dobrovolně anonymně 307 respondentů z 2848 studentů hudebního oboru (nástroj, dirigování, kompozice označeno ve státní statistice jako „hudba“) a oboru zpěv, tj. 10,8 %. Z absolutního hlediska můžeme považovat 307 odpovědí za dostatečné. Rozdělení jejich odpovědí je charakterizováno krabicovými grafy v Příloze (obr. 1.1.). Při srovnání odpovědí mezi skupinami rozdělenými podle oboru studia (hudba a zpěv, otázka A1) se v odpovědích neprojevuje statisticky významný rozdíl (na hladině významnosti 5 %) až na dvě výjimky: Studenti zpěvu snášejí více zátěž sólisty. Vědí, co to obnáší (A6, p-hodnota = 2.224e-07), rovněž lépe snášejí tlak médií, veřejnosti a rádi se předvádějí (A17, p-hodnota = 0.01659). Studenti hudby preferovali práci v souboru a kolektivu (A14, p-hodnota = 9.043e-08). Vliv ročníku studia je na dané hladině významnosti zcela nerozlišitelný.

Korelační analýza (korelogram, obr. 1.2 v Příloze) ukazuje na konzistenci výpovědí respondentů.

Pomocí faktorové analýzy byla identifikována latentní struktura (faktory) v odpovědích respondentů a pomocí těchto faktorů byly odhaleny podskupiny (shluky) s odlišnými charakteristikami.

Bylo vybráno prvních 6 kompozitních faktorů, které zachytí přibližně 50 % celkové variability v dotazníku. Každý z těchto faktorů představuje určitý psychologický nebo studijní rozměr.

Na základě vybraných faktorů byli respondenti rozděleni do dvou podobných skupin (shluků):

Shluk 0 obsahuje 140 respondentů, kteří se jeví jako skupina s vysokou mírou autonomní agency a pozitivně zvnitřněným profesním habitusem. Tito studenti chápou vzdělávací proces jako prostor pro rozvoj potřebných kompetencí. Vykazují vyšší psychickou odolnost, jasnou představu o profesní dráze, vyšší orientaci na výkon a rozvoj, dobrou adaptaci na tlak a veřejnou roli, proaktivní přístup ke kondici a prevenci.

Shluk 1 představuje spíš skupinu adaptivní s pasivnější orientací na institucionální požadavky s nižší mírou osobní angažovanosti. Vykazují nižší odolnost vůči stresu, slabší výkonovou orientaci, nejasnější kariérní vize a menší odvahu k veřejné prezentaci.

Oba shluky se statisticky významně liší pouze v prvních dvou faktorech (v příloze lze nalézt srovnání průměrného skóre, tedy průměrných hodnot odpovědí, jednotlivých faktorů mezi oběma shluky pomocí dvouvýběrových t-testů v Tabulce 1.1). Graficky to ilustruje obr. 1. V ostatních faktorech jsou shluky statisticky nerozlišitelné.

Obr. 1: Shluky podle faktorových skóre. (faktor 1 a faktor 2)

Z hlediska dotazníkových otázek se tyto shluky liší nejvíce (p-hodnota < 0.00001) v následujících otázkách.

Tabulka 1: Statisticky významné rozdíly mezi shluky 0 a 1

Otázka	Rozdíl skóre (shluk 0 – 1)	Průměr shluk 0	Průměr shluk 1
A17 – Dobře snáším tlak médií, rád se předvádím	+1.16	3.31	2.15
A22 – Mám představu o své budoucí kariéře	+1.14	4.06	2.92
A24 – Vyhledám si informace o kondičních technikách	+1.11	4.01	2.90
A3 – Jsem dostatečně odolný pro povolání	+1.09	4.08	2.99
A11 – Jsem orientovaný na výkon/projekt	+1.07	4.07	3.00

Ve všech případech je patrné, že shluk 0 vykazuje vyšší skóre – tedy vyšší angažovanost, jasno v kariérní vizi i větší otevřenost k tréninku či vystupování.

Vizualizace shluků pomocí Chernoffových tváří na obr. 2 názorně ukazuje rozdíly shluku 0 a 1 i v neverbální „řeči tváře“ skupin. Shluk 0 vs. Shluk 1 se liší v zakřivení úst (nálada), tvaru obočí (napětí nebo otevřenost) i ve velikosti očí (angažovanost či vnímání).

Obr. 2: Chernoffovy tváře – charakteristiky shluků vytvořených na základě faktorové analýzy.

V další části zpracování byly otázky dotazníku rozděleny kontrolně do několika skupin – dimenzí – podle jejich sémantického významu. Na základě znění otázek A1–A30 bylo s pomocí umělé inteligence navrženo následujících 6 dimenzí – obsahových oblastí, logických tematických skupin 24:

Studijní zázemí a fáze studia

- A1: Obor
- A2: Zaměření
- B1: Ročník

Psychická odolnost a stres

- A3: Odolnost pro povolání
- A4*: Stres v cizím prostředí
- A26*: Fyzické projevy stresu
- A7*: Úzkostnost
- A17: Tlak médií, veřejnost

Ochota ke kompenzačním aktivitám a flexibilitě

- A5: Kompenzační trénink
- A6: Zvládnutí sólové zátěže
- A18: Ochota měnit způsoby práce
- A24: Udržení kondice
- A25: Životospráva

Výkonová a projektová orientace

- A8: Flow a ponoření
- A9: Učení nových věcí
- A11: Výkon/projekt orientace
- A22: Vize kariéry
- A21: Celoživotní vzdělávání
- A23: Smysluplnost koučinku

Sociální orientace a vztahy

- A10: Seznamování s lidmi
- A12: Orientace na vztahy
- A13*: Samostatná práce
- A14: Komorní/práce s dalšími
- A15: Práce s dětmi
- A16: Nesnášenlivost pasivity

Pragmatismus a adaptace na realitu

- A19: Uvědomění si rizik
- A20: Reakce na příležitosti
- A27: Zaměstnanec vs. OSVČ
- A28: Doplňkový příjem
- A29: Rodina, děti
- A30: Využití poradenství

Na základě skóre těchto tematických skupin bylo opět provedeno rozdělení do shluků:

Shluk 0 obsahoval 144 respondentů, kteří jako v předchozím případě vykázali vyšší psychickou odolnost, silnou orientaci na výkon a kariéru, zájem a péči o seberozvoj, ochotu spolupracovat, schopnost adaptace a představu o ekonomické realitě. Zatímco shluk 1 se 163 respondenty vykázal nižší skóre ve všech uvedených dimenzích.

Obr. 3: Shluky na základě skóre tematických skupin (první dvě dimenze)

Porovnáním průměrného skóre pro jednotlivé sémantické dimenze v jednotlivých shlucích vyplývá, že shluk 1 má vyšší mediány ve všech dimenzích (ověřeno t-testy, p-hodnota < 10^-10).

Také v tomto případě byl rozdílný „výraz“ mezi shluky zobrazen pomocí Chernoffových tváří.

Obr. 4: Chernoffovy tváře shluků na základě tematických skupin

Shluk 0 je charakterizován otevřeným, energickým a vyrovnaným výrazem – odpovídá vyšším skóre v odolnosti, výkonové orientaci i flexibilitě. Naproti tomu je výraz shluku 1 uzavřenější, má zúžené rysy, méně výrazný rysový profil, což odpovídá nižšímu skóre ve všech dimenzích.

Shluk 0 tak odpovídá tzv. vnitřně motivovaným studentům, shluk 1 respondentům, kteří jsou spíše motivováni vnějšími stimuly podle Self-Determination Theory (SDT). U shluku 0 je patrný pocit autonomie, kompetence a sociability, které zvyšují well-being. 25

Nakonec bylo provedeno vyhodnocení vnitřní konzistence dotazníku. V případě dotazníku pro konzervatoře bylo zjištěno, že Cronbachova 𝛼 je rovno 0,691 (při 31 otázkách a 307 respondentech). Tato hodnota je na hranici hodnocení „sporný“ a „přijatelný“ Pokud z dotazníku vynecháme identifikující otázky A1, A2, A3, zvýší se Cronbachova 𝛼 na „přijatelnou“ hodnotu 0,709.

Budeme-li pro dotazník uvažovat pouze 6 sémantických dimenzí jako kompozitních položek, potom je 𝛼 = 0,697 (při 6 položkách a 307 respondentech).

Analýza dat – Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze (HAMU), Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění (HF JAMU)

Na hudebních fakultách HAMU a JAMU se dotazníkového šetření zúčastnilo dobrovolně a anonymně 131 respondentů z 667 (19,6 %) oslovených studentů bakalářského a magisterského stupně uměleckých studijních programů nástroje, hlasu, dirigování/sbormistrovství a kompozice všech ročníků 26. Rozdělení jejich odpovědí pomocí krabicových grafů je uvedeno v Příloze (obr. 2.1.).

Při srovnání odpovědí mezi skupinami rozdělenými podle stupně studia se v odpovědích prakticky neprojevuje statisticky významný rozdíl s výjimkou dvou otázek: A20 „Věnuji pozornost náhodným příležitostem a zpětným vazbám“ (p = 0.022) a otázky A21 „Jsem ochoten se celoživotně vzdělávat“ (p = 0.0268), což preferují studenti magisterského studia, tj. pokročilejší studenti. Vliv studijního oboru je ve většině případů také statisticky nevýznamný. Testy analýzy rozptylu nevykázaly statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými zaměřeními kromě dvou případů. Statisticky významný rozdíl v odpovědích rozdělených podle studijního oboru je u otázky A14: „Raději budu pracovat v komorním souboru, orchestru“ (p-value = 0.0217) a A22: „Mám představu o své budoucí kariéře“ (p-value = 0.0058, viz grafy v Příloze na obr. 2.2).

Korelační analýza vykazuje jako u konzervatoristů obdobné závislosti mezi odpověďmi v dotazníku.

Celkově výpovědi opět potvrzuji, že odpovědi respondentů jsou konzistentní a dotazník je vyplněn důvěryhodně. Tyto a další vztahy lze nalézt v korelogramu (v Příloze, obr. 2.2.).

Cronbachova 𝛼 pro dotazník HAMU, HF JAMU je rovno 0,604 (při původních 27 otázkách a 131 odpovědích). Tento výsledek značí slabší úroveň vnitřní konzistence. Po analýze dotazníkových otázek a na základě výsledků korelační analýzy, bylo vybráno 5 otázek: A4, A7, A13, A26 a A30. U těchto otázek byla provedena reverze jejich odpovědí (otočení Likertovy stupnice, korektní postup), což mělo za následek zvýšení Cronbachovy 𝛼 na přijatelnou úroveň 0,718, což je velmi dobré u rozvojových, postojových nebo behaviorálních škál v psychologickém a pedagogickém průzkumu.

Další analýza tedy probíhala s takto upravenými daty.

Faktorová analýza identifikovala latentní strukturu, v níž jsou jasně definované pouze dva faktory:

Faktor 1 – Resilience a vstup do flow

- A 3: Jsem dostatečně odolný pro povolání
- A 6: Snesu zátěž sólisty
- A 8: Jsem snadno ve flow, hudba mne vtáhne

Faktor 2 – Ochota k učení a adaptabilita

- A 5: Jsem ochoten ke kompenzačním cvičením, tréninku
- A 9: Učím se rád nové věci

Na základě definovaných faktorů byli respondenti rozděleni do dvou podobných skupin (shluků):

Shluk 0 zahrnuje 38 respondentů, kteří vykazují větší odolnost, vnitřní motivaci k seberozvoji, výraznější ochotou se učit a trénovat. Nevadí jim veřejné působení. Rádi vyhledávají nové metody, techniky, aktivně se vzdělávají a udržují kondici.

Shluk 1 zahrnul 93 respondentů s nízkým skóre v prvním i druhém faktoru (odolnosti a ochotě k tréninku), nižší schopností zvládat stres a vstoupit do flow, s horší adaptací na sólová vystoupení. Jsou i méně vstřícní k celoživotnímu vzdělávání a tréninku nových technik a kompenzačním cvičením.

Na obrázku 5 je 2D rozptylový graf respondentů podle faktoru 1 (na ose x) a faktoru 2 (osa y). Z grafu je vidět, že rozdělení mezi shluky je výrazné.

Obr. 5: Shluky podle faktorových skóre (faktor 1 a faktor 2)

Na obrázku 6 jsou shluky graficky znázorněny pomocí Chernoffových tváří. Při srovnání průměrného skóre jednotlivých faktorů mezi oběma shluky byl zjištěn statisticky významný rozdíl ve faktoru 1, ale nerozlišitelnost shluků podle faktoru 2 (tabulka 2.1 v Příloze).

Obr. 6: Chernoffovy tváře jednotlivých shluků (faktor 1: oči, faktor 2: ústa, počet respondentů: velikost hlavy)

Rozdělení dotazníkových otázek A3–A30 do několika skupin/dimenzí podle jejich sémantického významu vyústilo do následujících 6 sémantických dimenzí (modulů), které reflektují psychologický, profesní a zdravotní kontext dotazníku:

Odolnost a výkon

- otázky A3, A6, A17, A26
  - Tato dimenze měří, jak dobře dotazovaní zvládají výkonnostní stres a nároky sólových vystoupení. Zahrnuje vnímání vlastní odolnosti, schopnost vstoupit do stavu „flow“, snášení tlaku veřejnosti i fyzických projevů stresu.

Učení a adaptabilita

- otázky A5, A9, A18, A20, A21, A24
  - Zachycuje motivaci k dalšímu rozvoji a otevřenost změnám, ochotu ke kompenzačním a tréninkovým cvičením, učit se nové věci, reagovat na náhodné příležitosti i zpětnou vazbu a aktivně se celoživotně vzdělávat.

Sociální orientace

- otázky A7 (rev), A10, A11, A12, A14, A16
  - Reflektuje vztah k druhým lidem, toleranci k nedostatkům druhých a preferenci práce v komorním souboru versus samostatnou činnost. Reverzně kódovaná úzkost z cizího prostředí koriguje negativní póly této dimenze.

Pracovní preference

- otázky A13, A14, A15, A27, A28
  - Popisuje, jakým způsobem dotazovaní raději pracují – samostatně, či v kolektivu, s dětmi, či bez nich, preferenci pracovního poměru (zaměstnanec vs. OSVČ) a ochotu doplňovat příjem.

Kariérní uvědomění

- otázky A19, A22
  - Soustředí se na finanční a strategické plánování: míru povědomí o ekonomických rizicích spojených s uměleckou dráhou a jasnost v představě o vlastní budoucí kariéře.

Péče o sebe a koučink

- otázky A23, A25, A30
  - Sdružuje postoje k vlastnímu fyzickému a psychickému well-beingu, důležitosti životosprávy, otevřenosti ke koučinku a psychologickému či kariérnímu poradenství.

Na základě těchto tematických skóre byla provedena shluková analýza a byly opět identifikovány dva odlišné shluky respondentů:

Shluk 0 zahrnuje skupinu 45 respondentů opět s vyšší mírou vnitřní motivace a agency, vykazující

vyšší odolnost a orientaci na výkon (3,83), velmi silnou motivaci k učení a adaptabilitu (4,41), silnější kariérní uvědomění (4,46) a lepší péči o sebe se zájmem o koučink (3,13). Střední skóre je v sociální orientaci (3,53) a pracovní preferenci (2,20).

Shluk 1 zahrnuje 86 respondentů s nižší odolností a orientací na výkon (2,67), nižší motivací k učení (3,77), s nižším kariérním uvědoměním (3,78) a péčí o sebe (2,74). Sociální orientace (3,26) a pracovní preference (2,10) jsou mírně nižší.

Grafické zobrazení pomocí 2D rozptylového grafu respondentů podle dimenze 1 (na ose x) a dimenze 2 (osa y) je na obrázku 7. Srovnání průměrných skóre jednotlivých sémantických dimenzí mezi shluky pomocí dvouvýběrového t-testu lze nalézt v Příloze v tabulce 2.2.

Obr. 7: Jednotliví respondenti podle shluků vzhledem k sémantickým dimenzím 1 a 2.

Na obrázku 8 jsou shluky graficky znázorněny pomocí Chernoffových tváří.

Obr. 8: Chernoffovy tváře jednotlivých shluků (dimenze 1: oči, dimenze 2: úsměv, dimenze 3: uši, dimenze 4: velikost úst, dimenze 5: velikost obočí, dimenze 6: směr obočí, počet respondentů: velikost hlavy).

Zajímaly nás také „silné otázky“, u nichž se odpovědi pohybovaly v krajních dimenzích Likertovy škály. Nemáme v tuto chvíli srovnání s jinými obory, ale z otázek bodovaných Likertovou škálou se některé jeví jako pro obor relevantní: např. celkově míru úzkostnosti hodnotí studenti škol obou stupňů většinou v nižších hladinách (vysoké bodování 4 a 5 u konzervatoristů pouze 28 %, u HAMU 32 % a 26 % JAMU), ale ti, kteří se hodnotí jako „úzkostnější“ často výše bodují výpověď, že se jim stres projevuje na fyzické úrovni. V krátkodobých časech je míněna nejčastěji tréma, ale v některých případech se zátěž projevuje závažněji a dlouhodoběji (u konzervatoristů u 18 %, u vysokoškoláků u HAMU 17 %, JAMU 15 %).

Na druhou stranu je zajímavé poměrně vysoké procento studentů, kterým nedělá problém být rychle ve „flow“, což je schopnost nebo dovednost, která vyžaduje psychosomatickou vyladěnost a koreluje se skutečností, že se jedná o mimořádnou profesi, u níž studenti už při přijímacím řízení museli vykázat vysokou míru schopnosti soustředění a motivace k výkonu. Bodovou škálu 4 a 5 vyplnilo 68 % respondentů konzervatoří, u HAMU 64,5 %, u JAMU 68 %.

Shrnutí

V obou cílových skupinách výzkumu byly identifikovány dvě skupiny studentů s jasnými vnitřními vazbami vlastností, postojů a sebeprožívání.

U respondentů konzervatoří byly shledány v podstatě dvě, nepříliš se lišící skupiny v relativně vyrovnaném počtu. U faktorové analýzy: 140 aktivních a orientovaných ku 167 pasivnějších s nejasnější vizí, sebejistotou a problémy s psychickou zátěží. U sémantické je tento poměr podobný: 144 : 163. U respondentů vysokých uměleckých škol je skupina aktivních a orientovaných studentů oproti méně vyhraněným v nepříznivějším poměru: u faktorové analýzy 38 : 93, u sémantické 45 : 86.

Explorační průzkum prokázal konzistenci a vzájemné závislosti odpovědí studentů. Můžeme se domnívat, že studenti konzervatoří částečně počítají s možností pokračování studia, ve kterém si ještě ujasní své možnosti a potřebné vzdělání, působí i jejich zaujetí vstupem do kreativního prostředí umělecké školy. Studenti vysokých škol cítí nevyhnutelnost vstupu na pracovní trh a zvyšuje se u nich pocit odpovědnosti, nejistoty a nerozhodnosti, někdy i díky vyšší informovanosti o možnostech a rizicích bez žádoucího dostatečného praktického tréninku. Neklesá u nich ani problém s trémou, které budeme věnovat samostatnou studii.

Opatření uměleckých fakult ČR v oboru hudby

České školství se snaží reagovat na měnící se nároky pracovního trhu, evaluaci školství i mezinárodní trendy. Součástí Rámcových vzdělávacích programů konzervatoří (tzv. RVP) není dosud přímo termín well-beingu a selfmanagementu, ale jejich aspekty jsou zahrnuty v tematické oblasti „Člověk a jeho práce“, kterou si konzervatoře adaptují ve školských vzdělávacích programech pro potřeby managementu. 27 Viz pozn. č. 12 Od roku 2019 nabízí Česká hudební rada neformální diskuse s úspěšnými umělci a manažery se studenty českých konzervatoří mimo kurikula. 28 Asociace konzervatoří ČR i nové vedení Pražské konzervatoře je otevřeno začlenění spolupráce s různými externími specialisty pro prohloubení přípravy studentů v oblasti měkkých dovedností a well-beingu na fyzické i psychické úrovni. Rovněž jsou otevřeni spolupráci s vysokým školstvím a praxí.

Fakulty vysokého uměleckého školství postupují koncepčněji, což je patrné z následující tabulky:

Tabulka 2: Přehled aktivit Hudební a taneční fakulty AMU a Hudební fakulty JAMU, rozděleno dle sémantických kategorií (vlastní zpracování) k datu 6. 10. 2025

Skupiny otázek podle sémantického významu	HAMU				HF JAMU
		pro studující	součástí kurikul	pro zaměstnané		pro studující	součástí kurikul	pro zaměstnané
1/ Psychická odolnost a resilience	psychologické poradenství	√		√	psychologické poradenství	√		√
	psychoterapeutické kozultace	√		√	předmět Psychická a fyzická příprava hudebníka	√	√
2/ Kariérní orientace a profesionalita	předmět Organizace a struktura hudebního provozu	√	√		předmět Základy hudebního managementu	√	√
	kurz Performing Arts Management (základy arts entrepreneurshipu v angličtině)	√	√		předmět Self-management (Self management klavíristy)	√	√
	Burza projektů	√			přednášky mimo pravidelnou výuku	√		√
3/ Celoživotní učení a rozvoj osobnosti	semináře zaměřené na osobnostní rozvoj	√			Kariérní centrum	√		√
	Předmět Komunikace a typologie osobnosti	√	√
	Předmět Well-being a osobní rozvoj	√	√
4/ Otázky sociální a vztahové	Web k rovným příležitostem	√		√	web k rovným příležitostem	√		√
	Online návod k řešení konfliků	√		√	online kurz vztahové bezpečí	√		√
	semináře o mocenské nerovnováze, konfliktech, nenásilné komunikaci	√		√
	dotazníkové šetření ke komunikaci	√
	Safe Space – skupinová setkání pro studující	√
5/ Vůdčí umělecká činnost	seminář o autenticitě	√		√	možnost zapůjčení technického a nástrojového vybavení	√		√
	letní tábory	√		√	klouzavá pracovní doba			√
	reflexe potřeb pedagogů			√
6/ Zdravý životní styl, prevence fyzických obtíží a péče o tělo/duši	projekt „Umělecký management nové éry“ (workshop o zvládání stresu)	√			projekt „Umělecký management nové éry“ (workshop o zvládání stresu)	√
	terapeutické kurzy v Rekreačním a výcvikovém středisku AMU	√			specializovaná tělesná výchova pro hudebníky	√
	předmět Relaxace v hudbě	√	√		možnost dokupování ergonomických pracovních pomůcek
	předmět Pohyb, tělesná a relaxační výchova	√
	služba fyzioterapeuta	√		√
	kompenzační cvičení pro hudebníky	√

Téma well-beingu je na obou pracovištích reflektováno, část aktivit je systematizována jako součást kurikul. Přístup fakult zahrnuje především semináře, workshopy a speciální moduly, často spíše obecně zaměřené, ne vždy cílené na specifické potřeby studujících či zaměstnaných (ať už pedagogů či administrativních pracovníků). V nabídce škol je tematizována jak psychická, tak fyzická odolnost, méně oblast seberozvoje a přípravy na kariérní změny. V kurikulu jsou stále nedostatečně zastoupeny předměty zaměřené na prevenci specifických zdravotních problémů, kterým budeme věnovat samostatnou studii. Tabulka nezachycuje řadu doplňujících aktivit 29. Patří mezi ně například kulaté stoly, šetření potřeb studujících či zapojení studentských ambasadorů. Podněty studentů jsou sbírány jak formálními, tak neformálními cestami – například v rámci vnitřního hodnocení fakult či evaluací na úrovni jednotlivých kateder. Zde je však klíčová prostupnost informací k vyučujícím hlavních oborů, kteří přitom mohou hrát v oblasti podpory studujících zásadní roli.

V oblasti doktorského studia je rostoucí snaha o vstřícnost k individuálním potřebám – zejména u studujících s povinnostmi souvisejícími s péčí o děti. Podporována je flexibilita výuky, využívání online nástrojů i možnost cestovat s dítětem. Uvažuje se také o zavedení systémových nástrojů prevence syndromu vyhoření – například ve formě krátkodobého pracovního volna po vzoru sabatiklu. Ten je určen zatím pouze vyučujícím, a to formou až šestiměsíčního volna při přípravě zásadní publikace apod. Téma well-beingu hudebníků se stává předmětem magisterských a doktorských výzkumných prací, což signalizuje rostoucí akademický zájem o tuto problematiku.

Za důležité považujeme rovněž uvědomění si potřeby péče o vyučující. Často jsou výbornými mentory z hlediska uměleckého růstu, ale mohou jim chybět kompetence k podpoře studenta při zvládání rizik, změn či krizí. Dnešní realita vyžaduje širší spektrum dovedností – například schopnost identifikovat osobnostní předpoklady pro různé profesní cesty, odhadnout potenciál studenta i mimo sólovou kariéru, orientovat se v možnostech přechodu mezi rolemi (např. interpret, pedagog, producent, tvůrce). Získání těchto kompetencí ze strany pedagogů se proto jeví jako klíčové.

Závěr

Předložený explorační výzkum identifikoval na obou vyučovacích stupních dvě skupiny studentů s konzistentní konfigurací postojů, názorů a vlastností, které je odlišují v momentálních dispozicích pro výkon zvoleného povolání. Z hlediska kariérního vývoje vykazuje skupina vysokoškoláků zvyšující se pocit nejistoty ohledně budoucí kariéry i problémy s trémou. Tento trend potvrzují intuitivně i vyučující na hudebních fakultách. Opatření, která zavádějí zejména vysoké školy, směřují k individuálnímu poradenství, angažování externích specialistů. Snaží se zařadit i chybějící praktické projektové zkušenosti. Průzkum jim napomůže k přesnějšímu zacílení této podpory.

Střední a vysoké umělecké školství je výběrové, takže studenti, většinou výkonného umění (zde v oboru klasické hudby), musejí mít určité osobnostní dispozice, podobně jako ve vrcholovém sportu, které je predisponují pro výkon tak náročného povolání. I z tohoto důvodu se jeví jimi uvědomovaný sklon k úzkostnosti jako nižší oproti výstupům z podobných výzkumů v jiných cílových skupinách mladých lidí, a naopak schopnost soustředit se a dostat se rychle do flow, což je příznak psychosomatické vyrovnanosti, dosahuje vyššího skóre. Ve studiích, které pracují s cílovou skupinou hudebníků pracujících v tzv. hudební průmyslu nebo výlučně tvorbě, je skóre úzkostných zkušeností vyšší, než zjistil náš výzkum. Identifikovali jsme také určité rozdíly v osobnostním „nastavení“ u typických sólistů (pěvců) a autorů/skladatelů.

Poměrně vysoká míra méně motivovaných a nerozhodných studentů na obou stupních je výzvou pro institucionální podporu ať už v obligatorních, nebo fakultativních formátech. Výzva se netýká pouze školství, ale také profesních organizací, oborových spolků, Ministerstva kultury s jeho projektem Statusu umělce, který obsahuje také legislativní a sociální problematiku.

Shrnutí

Studie Well-being jako podmínka dlouhodobé udržitelnosti na pracovním trhu. Institucionální opatření českých uměleckých škol, výzvy a očekávání studentů hudby je založena na původním screeningovém šetření v síti českých konzervatoří a na fakultách vysokých uměleckých škol HAMU v Praze a JAMU v Brně, které bylo provedeno v tomto zaměření a rozsahu v ČR poprvé. Výstupy šetření poslouží mj. jako podklad pro optimalizaci opatření v programech uměleckých škol v oblasti well-being a soft skills pro optimální nástup a uplatnění na pracovním trhu. Statistické zpracování dotazníků vyhodnotilo v obou stupních vzdělání skryté vazby odpovědí, které napomáhají identifikovat reálnou připravenost a potřeby studentů k zvládnutí profese. U respondentů konzervatoří u faktorové analýzy byly shledány dvě skupiny respondentů: 140 aktivních a orientovaných ku 167 pasivnějších s nejasnější vizí, sebejistotou a problémy s psychickou zátěží. Sémantická analýza vykázala obdobné výsledky 144:163. U respondentů vysokých uměleckých škol je skupina sebevědomějších studentů nepříznivější jak u faktorové analýzy (38:93), tak u sémantické (45:86). Lze vyslovit hypotézu, že vysokoškolští studenti disponují lepšími znalostmi, ale pociťuji akutněji nároky pracovního trhu a nedostatek konkrétní praxe. Aktuální opatření uměleckých škol jsou shrnuta v závěru textu.

Studie navazuje na předchozí výzkum Institutu umění autorek Lenky Dohnalové a Lucie Pešl Šilerové Uplatnitelnost umělců na trhu práce v oboru klasické hudby v kontextu EU, IDU 2023, z níž vyplynul význam subjektivní „pohody“ pro dlouhodobou udržitelnost hudební kariéry, a také koncepce dotazníkového šetření, které při zachování limitu konzistence obsahuje užitečné a specifikované dotazy.

Summary

The study “Well-being as a Condition for Long-Term Sustainability in the Labour Market: Institutional Measures of Czech Art Schools, and the Challenges and Expectations of Music Students” is based on an original screening survey conducted within the network of Czech conservatoires and at the faculties of higher arts education institutions — HAMU in Prague and JAMU in Brno. This type of research, in terms of its focus and scope, was carried out in the Czech Republic for the first time. The results of the survey will serve, among other things, as a basis for optimising measures within art school programmes in the areas of well-being and soft skills, with the aim of facilitating a successful transition into and sustainable positioning within the labour market.

The statistical processing of the questionnaires identified, at both levels of education, hidden relationships among the responses that help to determine the actual preparedness and needs of students in coping with the profession. Among conservatoire respondents, factor analysis revealed two groups: 140 active and goal-oriented students versus 167 more passive students with a less clear vision, lower self-confidence, and difficulties related to psychological strain. Semantic analysis yielded similar results (144:163). Among students of higher arts education institutions, the proportion of more self-confident students is less favourable both in factor analysis (38:93) and in semantic analysis (45:86). It may be hypothesised that university students possess better theoretical knowledge but feel more acutely the demands of the labour market and the lack of practical experience. The current measures implemented by art schools are summarised in the concluding part of the text.

The study builds on the previous research by the Arts and Theatre Institute conducted by Lenka Dohnalová and Lucie Pešl Šilerová, “Employability of Artists in the Labour Market in the Field of Classical Music in the EU Context” (ATI / IDU, 2023), which highlighted the importance of subjective “well-being” for the long-term sustainability of a musical career, as well as the questionnaire design that, while maintaining consistency limits, includes useful and well-specified questions.

Klíčová slova

well-being, hudba, studenti, konzervatoř, vysoké umělecké školy, dotazníkové šetření, trh práce

Příloha

Doplnění výsledků dotazníkového šetření v konzervatořích

V případě studentů konzervatoří se dotazníkového šetření zúčastnilo 307 respondentů. Obrázek 1.1 charakterizuje rozdělení jejich odpovědí pomocí krabicových grafů.

Obr. 1.1: Krabicové grafy odpovědí studentů konzervatoří.

S výjimkou A1, A2, A26–A30 jsou odpovědi formulované pomocí Likertovy škály (pořadí otázek v grafu odpovídá pořadí otázek v dotazníku, nikoli pořadí v seznamu). Symetrické rozdělení odpovědí mezi hodnoty 1–5 je pouze u otázek A7, A13, A16, A17, A23. Ostatní odpovědi (kromě A4) vykazují sešikmení směrem k horní hranici Likertovy škály.

Na Obrázku 1.2 je uveden korelogram všech otázek v dotazníku. Jednotlivá políčka znázorňují míru korelace mezi odpověďmi A3–A30. Korelace je míra lineární závislosti mezi odpověďmi. Každé políčko v grafu je vykresleno v odstínu šedi. Čím světlejší políčko, tím vyšší pozitivní korelace, čím je políčko tmavší, tím je korelace mezi odpovídajícími otázkami negativnější. Nekorelovaným otázkám potom odpovídá šedá barva. Například silná pozitivní korelace mezi odpověďmi A9 a A21 (nejsvětlejší políčko v řádku označeném A9) znamená, že ve většině odpovědí vyšší skóre v odpovědi A9 znamená i vyšší skóre v odpovědi A21. Silná negativní korelace, například A3–A7, nám naopak říká, že vyšší hodnota skóre v odpovědi na A3 je spojena s nižší hodnotou skóre v odpovědi A7.Korelace jsou symetrické, proto je graf pouze trojúhelníkový (spodní trojúhelník by byl stejný).

Obr. 1.2: Korelogram dotazníku pro konzervatoře

Cílem faktorové analýzy bylo vyčlenit několik hlavních faktorů (dimenzí). Na základě těchto faktorů byla provedena shluková analýza (metodou k-means), která rozděluje respondenty do několika málo interpretovatelných shluků (pomocí Silhouette skóre). Tabulka 1.1 obsahuje výsledky srovnání průměrného skóre (průměrných hodnot odpovědí) jednotlivých faktorů mezi oběma shluky pomocí dvouvýběrových t-testů.

Tabulka 1.1: Srovnání průměrného skóre (průměrných hodnot odpovědí) jednotlivých faktorů mezi oběma shluky pomocí dvouvýběrových t-testů

	t-stat	p-value
Faktor 1	20,4237	0,0000	Rozdíl v průměrném skóre faktoru 1 je významný
Faktor 2	-3,6469	0,0003	Rozdíl v průměrném skóre faktoru 2 je významný
Faktor 5	1,0225	0,3074	Rozdíly v průměrném skóre faktoru 5 jsou nerozlišitelné
Faktor 4	0,8270	0,4089	Rozdíly v průměrném skóre faktoru 4 jsou nerozlišitelné
Faktor 6	0,1872	0,8516	Průměrná skóre faktoru 6 lze považovat za shodná
Faktor 3	-0,0846	0,9327	Průměrná skóre faktoru 3 lze považovat za shodná

Doplnění výsledků dotazníkového šetření na vysokých školách (HAMU, HF JAMU)

Na vysokých školách (HAMU, HF JAMU) se dotazníkového šetření zúčastnilo 131 respondentů (62 HAMU, 69 HF JAMU). Obrázek 2.1 charakterizuje rozdělení všech odpovědí pomocí krabicových grafů.

Obr. 2.1: Krabicové grafy odpovědí studentů vysokých škol.

S výjimkou A1, A2, A26–A30 jsou odpovědi formulované pomocí Likertovy škály. Symetrické rozdělení odpovědí mezi hodnoty 1–5 je pouze u otázek A6, A7, A13, A15, A16, A17 a A23. Ostatní odpovědi (kromě A4) vykazují sešikmení směrem k horní hranici Likertovy škály.

Srovnání odpovědí mezi skupinami rozdělenými podle studijního oboru pomocí analýzy rozptylu (neparametrický Kruskalův–Wallisův test) vykázalo statisticky významné rozdíly u otázky A14: „Raději budu pracovat v komorním souboru, orchestru, …“ (p-value = 0.0217) a A22: „Mám představu o své budoucí kariéře“ (p-value = 0.0058). Graficky lze tyto rozdíly zobrazit pomocí krabicových grafů na Obr. 2.2.

Obr. 2.2: Krabicové grafy pro srovnání odpovědí A22 (vlevo) a A14 (vpravo) podle zaměření studia (h = hudební nástroj, v = hlas, d = dirigování, k = kompozice a kombinace).

Na obrázku 2.3 je korelogram všech odpovědí na otázky v dotazníku pro studenty vysokých škol (HAMU, HF JAMU). Z něho lze vyčíst některé vztahy:

Obr. 2.3: Korelogram pro vysoké školy

Výsledky faktorové analýzy v případě dotazníku pro vysoké školy vedly k definiciu dvou latentních faktorů a na jejich základě k rozdělení respondentů metodou shlukové analýzy (k-means) do dvou interpretovatelných shluků (pomocí Silhouette skóre). Dvouvýběrovým t-testem bylo provedeno srovnání průměrného skóre (průměrných hodnot odpovědí) jednotlivých faktorů pro oba shluky. Výsledek je v tabulce 2.1.

Tabulka 2.1: Srovnání průměrného skóre (průměrných hodnot odpovědí) jednotlivých faktorů mezi shluky pomocí dvouvýběrového t-testu.

Průměr

shluku 1

Průměr shluku 0

t-statistika

p-hodnota

Faktor 1

-0,6874

0,7419

-13,9450

0,0000

statisticky významný rozdíl

Faktor 2

-0,1074

0,1159

-1,4658

0,1453

statisticky nerozlišitelné

Rozdělení dotazníkových otázek do několika skupin podle jejich sémantického významu vyústilo do 6 sémantických dimenzí, na základě kterých byli respondenti rozděleni do dvou shluků. Tabulka 2.2 ukazuje výsledek srovnání průměrného skóre v jednotlivých dimenzích mezi shluky.

Tabulka 2.2: Srovnání průměrného skóre (průměrných hodnot odpovědí) jednotlivých sémantických dimenzí mezi shluky pomocí dvouvýběrového t-testu.

Dimenze	Průměr shluk 0	Průměr shluk 1	t-stat.	p-hodnota
Odolnost & výkon	3,828	2,666	9,655	0,0	statisticky významný rozdíl
Učení & adaptabilita	4,415	3,771	7,435	0,0	statisticky významný rozdíl
Sociální orientace	3,533	3,26	3,102	0,002	statisticky významný rozdíl
Pracovní preference	2,204	2,095	1,107	0,272	statisticky nerozlišitelné
Kariérní uvědomění	4,456	3,779	6,357	0,0	statisticky významný rozdíl
Péče o sebe & koučink	3,126	2,74	4,708	0,0	statisticky významný rozdíl

Strany 48-68/2024

Redakce