Pavel Sýkora: Claudio Monteverdi: The Combat of Tancred and Clorinda: between Mannerism and the Baroque.

Praha: Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě – KLP, 2017. ISBN 978-80-86791-75-3-80.

Petr Lyko

V angličtině vydaná práce Pavla Sýkory představuje mimořádný vědecký počin nejen v rámci publikační činnosti Hudební fakulty JAMU v Brně, ale i v kontextu české a v mnoha ohledech i světové muzikologie. Reflektovaná problematika reprezentuje téma s výraznými mezinárodními přesahy a značnou návazností na celou řadu oblastí výzkumu hudby období (raného) baroka. Claudio Monteverdi svým dílem formoval stylový vývoj pozdně renesančního – manýristického slohu, barokního hudebního paradigmatu, stejně jako dílčích stylových tendencí (mj. benátské opery). Výzkum naznačeného tématu proto přispívá k poznání základních koncepčních směrů vývoje dějin evropské hudby nejen na časové ose, ale umožňuje i detailnější pochopení teritoriálních vazeb, zejména pak genezi evropského barokního hudebního slohu z výdobytků italského baroka – jako jednoho z klíčových kořenů (přirozeně vedle impulzů německého či francouzského kulturního teritoria).

Autor si je naznačeného potenciálu zkoumaného tématu plně vědom a v tomto smyslu svou publikaci také koncipuje. Na jedné straně poskytuje hluboký analytický vhled do konkrétního Monteverdiho díla, na straně druhé dílčí zjištění spolehlivým způsobem syntetizuje do obecnějších tezí využitelných pro širší výzkum dané problematiky. Schopnost obou přístupů je pak základním metodologickým kladem Sýkorovy práce. Autor navíc v některých případech nutně neaspiruje na vyčerpávající zodpovězení výzkumných otázek (byť je tak na mnoha místech knihy učiněno), ale nadnáší podnětné spektrum problémů vytvářejících pomyslný spojovník pro další výzkum evropské hudby přelomu renesance a baroka.

Nezpochybnitelným kladem publikace je také její interdisciplinární pojetí. Přestože je zde primárně reflektována problematika hudební, autor ji přirozeně propojuje s vazbami z oblasti teorie umění, estetiky, obecné historie, filozofie aj.

Práce vychází z hlubokého poznání dosavadního výzkumu dané oblasti, z hlediska formální stránky stojí za zmínku nadstandardní soubor rejstříků i zařazení četných notových a obrazových příloh.

Kniha Pavla Sýkory z výše uvedených důvodů bezezbytku naplňuje požadavky, které jsou kladeny na excelentní vědeckou publikaci.

Přínos k poznání spočívá v silně inovujícím pojetí zkoumaného tématu; kniha na příkladu vybraného díla C. Monteverdiho reflektuje zásadní otázky stylového vývoje hudby přelomu renesance a baroka v evropském teritoriu, se speciálním důrazem na uměleckou, estetickou, funkční, ale i společenskou stránku. V tomto smyslu se jedná o práci průkopnickou, daná problematika doposud v české muzikologii – ale v mnoha ohledech ani v celosvětovém kontextu, nebyla takto badatelsky zpracována.

Redakce