CD Novotný & Ardašev: Schumann, Brahms, Pfitzner

Martina Lánská

 

RADIOSERVIS CR1059-2
Robert Schumann, Clara Shumann, Johannes Brahms, Hans Pfitzner
Robert Schumann: Sonáta pro housle a klavír č. 2 d moll, op. 121; Clara Schumann: Tři romance pro housle a klavír, op. 22; Johannes Brahms: Scherzo c moll pro housle a klavír; Hans Pfitzner: Sonáta pro housle a klavír e moll, op. 27
František Novotný – housle, Igor Ardašev – klavír
Nahráno v srpnu 2019 ve Studiu č. 1 Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech, hudební režie Jiří Gemrot, mistr zvuku Filip Beneš, editor Vít Roubíček.
Celkový čas 76:29
 

Zatím poslední nahrávka dvou předních českých umělců a pedagogů Janáčkovy akademie múzických umění, houslisty Františka Novotného a klavíristy Igora Ardaševa, je věnována dílům Roberta (1810–1856) a Clary (1819–1896) Schumannových, Johannesa Brahmse (1833–1897) a, u nás méně známého, Hanse Pfitznera (1869–1949). Jakousi pomyslnou nití, jež dramaturgicky spojuje převážnou část nového CD, je osobnost houslisty Josepha Joachima (1831–1907). Ten se přátelil s manželi Schumannovými a premiéroval, společně s Clarou Schumannovou, obě první skladby tohoto kompaktního disku. Joachimovým prostřednictvím se též Schumann seznámil s mladým Johannesem Brahmsem, jehož talent upřímně obdivoval. Za povšimnutí rovněž stojí, že první tři díla zde uváděná, pocházejí z roku 1853, tedy z poslední etapy Schumannova života.

O interpretační souzněnosti Novotného a Ardaševa jsme se již mohli přesvědčit například na kompaktním disku „Copland – Bernstein – Novák“, vydaném v roce 2015 vydavatelstvím Radioservis. Nyní můžeme opět obdivovat nejen nádhernou mnohovrstevnatost a barevnost zvuku houslí v podání Františka Novotného, ale i jemný a partnerský doprovod klavíru Igora Ardaševa, jenž jen chvílemi, v přesně a vhodně vybraných pasážích, dává průchod lehké sólističnosti projevu.

Sonáta pro housle a klavír č. 2 d moll, op. 121 Roberta Schumanna je rozsáhlé, zhruba třicetiminutové dílo, jež však v podání Novotného a Ardaševa ani na chvilku nenudí. Posluchač je neustále vtahován, překvapován a hudba zde plyne jako nezadržitelný proud. Nutno ku cti obou interpretů podotknout, že se, zejména v první a čtvrté větě, nenechali strhnout k přílišné dramatičnosti projevu, ke které by mnohé fráze sváděly. Třetí věta zaujme mimo jiné i dokonalým splněním skladatelova požadavku Leise, einfach.

Tři romance pro housle a klavír, op. 22 Clary Schumannové, jedno ze skladatelčiných posledních děl, jednoduše pohladí. Obzvláště romance třetí s označením Leidenschaftlich schnell, ve které klavír s lehkostí „proudí“ a nad ním se v houslovém partu klene nádherná, plynulá a nezatěžkaná melodie, podpořená křišťálově průzračným tónem Novotného houslí.

Vítaným osvěžením před závěrečnou, lehce mnohomluvnou Pfitznerovou Sonátou, je Scherzo c moll pro housle a klavír Johannesa Brahmse. Brahms jej zkomponoval z Schumannova popudu jako součást Sonáty F-A-E, věnované Josephu Joachimovi. Z Novotného a Ardaševova provedení čiší odlehčenost, oba interpreti se neuchýlili k brahmsovské mohutnosti, což je jedině ku prospěchu dílka. Dali ovšem vyniknout ryze brahmsovské rytmické výraznosti, jež je proložena lyrickou pasáží.

Kompaktní disk je završen opět poněkud rozsáhlejší, avšak posluchačsky velmi vděčnou, Sonátou pro housle a klavír e moll, op. 27 Hanse Pfitznera. S předchozími skladateli, uváděnými na tomto CD, Pfitznera spojuje jeho obdiv k Robertu Schumannovi, jenž jej v mnohém inspiroval. Z interpretačního hlediska vyzdvihněme druhou větu Sehr breit und ausdrucksvoll, kde naplnění autorova požadavku vyžaduje opravdové mistrovství interpretů, neboť v jednoduchosti je nejen krása, ale i obtížnost. Novotnému a Ardaševovi se zmíněné podařilo, chtělo by se říci, dokonale. Navíc věta nepostrádá snovou fantazijnost, čímž opět splňují předepsané Adagio, quasi fantasia.

Nová nahrávka Františka Novotného a Igora Ardaševa je nejen vítaným počinem pro širokou posluchačskou obec, ale má především co říci odborné veřejnosti. Mnohý hudebník bude jistě se zájmem sledovat čistotu, pregnantnost, ale i živost provedení a stavění frází, o technické či tónové vytříbenosti obou protagonistů nemluvě.

Strany 55-56/2020

Redakce