Vznik a realizace edukativního pořadu Hudba & film z pohledu hudebního aranžéra

Petr Vrána

Úvod

Obsah tohoto příspěvku je zaměřen především na hudební složku hudebně vzdělávacího pořadu s názvem Hudba & film 1, který je součástí cyklu edukativních pořadů s názvem Seznamte se, prosím, z produkce Komorní filharmonie Pardubice. 2 Stručně nastiňuje hudebně dramaturgickou koncepci projektu v návaznosti na jeho scenáristické pojetí a finální podobu jeho scénického zpracování. Dále též pojednává o výchozích edukačních cílech a záměrech jeho tvůrců, hudebním obsahu a průběhu pořadu a obeznamuje čtenáře s dosavadními výsledky a načerpanými zkušenostmi z velkého počtu dosud realizovaných představení. Pokračovat

Písňová estetika Václava Jana Tomáška s přihlédnutím ke stylu

Kateřina Alexandra Šťastná

Na přelomu 18. a 19. a v první polovině 19. století působila v hlavním městě Království českého pozoruhodná a všestranná osobnost české klasické a raně romantické hudby, Václav Jan Tomášek (1774–1850). Tomášek sehrál důležitou úlohu nejen ve stylovém a uměleckém vývoji české hudby, zvláště v souvislosti se svými poetickými klavírními skladbami a písněmi, ale ovlivňoval též výrazně pražský společenský a intelektuální život, a to jak prostřednictvím své pedagogické a publicistické činnosti, tak i svými aktivitami ve vlasteneckých kruzích. Jako pedagog vychoval četné žáky. Patřili k nim např. Alexander Dreyschock, Václav Jan Hugo Voříšek, Josef Dessauer, František Max Kníže nebo kritik a hudební estetik Eduard Hanslick. Tomáškem v roce 1824 založený vzdělávací ústav zaměřující se na výuku klavírní hry a hudební kompozice úspěšně konkuroval obdobným pražským institucím. Jeho publicistické a kritické příspěvky týkající se umění, zvláště hudby a divadla, měly určující význam pro proces krystalizace hudební kritiky. 3 Pozoruhodná je skutečnost, že mimořádně vysoké úrovně svého hudebního vzdělání, jak na poli klavírní hry, tak i v oblasti hudební teorie a kompozice, dosáhl jako autodidakt. Při tomto sebevzdělávání se opíral o rozsáhlou základnu teoretických pojednání i o studium partitur děl starších i novějších autorů. 2 Pokračovat

Hon za nebeským jukeboxem aneb remediace a rekonceptualizace konzumace zvukového obsahu

Daniel Kvak

Úvod

Rozhlas zdaleka není statickou invencí a jeho charakteristické atributy by neměly být považovány za samozřejmost. Teoretik umění Rudolf Arnheim chápal rozhlasové vysílání jako médium s určitými vlastnostmi, z nichž nejdůležitější byla jeho „slepota“. 3 Cítil, že jeho účinky lze replikovat v situacích, kdy vizuální obsah chybí, zatímco percepce pomocí sluchu se zvyšuje. Příchod televizního vysílání však tuto koncepci komplikoval; Arnheim věřil, že televize zbavila rozhlas jeho slepoty, zatímco si přivlastnila výhody estetického média. 2 Ibid. Toho si všiml sociolog Leo Bogart, který už v 50. letech minulého století konstatoval, že rádio již bylo prakticky přeměněno na jiné médium. 3 Zatímco dříve rádiový přijímač představoval zařízení, kolem kterého se rodina scházela pro mnoho zábavních účelů, v průběhu let se stalo osobnějším médiem. Nové technologie pro přijímání signálu, programování stanic, či dokonce pozdější vzestup internetu, to vše změnilo celé průmyslové odvětví a naznačilo, že remediace starších technologií je nejspíše nevyhnutelná. Pokračovat

Music in the audiovisual context of Social Media short-form-videos Brief insight into the current state of research on music in digital media and further research directions “work in progress”-paper

Carolin Geyer

1. Purpose

The following article is a “work in progress”-piece that is part of the dissertation with the working title: Music in the audiovisual context of social media short-form videos that was presented at the Doctoral Conference at the Faculty of Music JAMU 2020. The purpose of this article is to provide an insight into the current state of research on music in digital media and my scholarly interest of my dissertation. To achieve this purpose, the article begins with background information on the impact of digitalization on the music industry and musical usage. Followed by a broad definition of music and (social) media. Subsequently the current state of research on the topic will be presented with the help of a brief literature review. The goal is to bring the reader up to date with the current literature on the topic. Furthermore, I will theorize about the subject and state the reasons for my scholarly interest. The article will conclude with future research directions. Pokračovat

Klavírny cyklus Elegantiae tripudiorum Jana Nováka

Tento odborný článok vznikol na Hudobnej fakulte Janáčkovej akadémie múzických umení v rámci projektu Fenomén interpretácie klavírneho diela Jana Nováka podporeného z prostriedkov účelovej podpory na špecifický vysokoškolský výskum, ktorú poskytlo MŠMT na rok 2020/2021.

Dominik Gál

V roku 2021 si pripomíname sté výročie narodenia jedného z najvýznamnejších českých skladateľov druhej polovice 20. storočia Jana Nováka. Rodáka z Novej Ríše sprevádzali celý život dve záľuby, konkrétne hudba a latinčina. Odmalička ich rozvíjal na jezuitskom gymnáziu na Velehrade, následne na klasickom gymnáziu v Brne a svoje stredoškolské štúdiá uzavrel na brnenskom konzervatóriu, kde študoval v triedach F. Schäfera a V. Petrželky. Zlomový bod v živote mladého klaviristu a skladateľa nastal v roku 1947, kedy ako vysokoškolský študent získal štipendium nadácie J. Ježka. Vďaka nemu sa zúčastnil hudobných kurzov v Tanglewoode (USA), ktoré viedli významné osobnosti ako napr. A. Copland alebo S. Koussevitzky. Veľmi však túžil súkromne študovať u B. Martinů a z toho dôvodu sa ho rozhodol po skončení kurzov vyhľadať v New Yorku. Ich vzťah, v rovine súkromného študenta a profesora, sa postupom času zmenil na vzťah blízkych priateľov. Po návrate do Československa sa J. Novákovi darilo aj napriek nezhodám s vtedajším politickým režimom, ktoré viedli až k jeho vylúčeniu zo Zväzu československých skladateľov. V roku 1968 sa v dôsledku invázie vojsk Varšavskej zmluvy rozhodol emigrovať. So svojou ženou Eliškou a dcérami Clarou a Dorou žili v dánskom meste Aarhus, no po úspechu v kompozičnej súťaži v talianskom Roverete z roku 1969 sa usadili v mestečku Riva del Garda. V roku 1977 sa ale z dôvodu silnejúceho politického napätia presťahovali do nemeckého Ulmu a od roku 1982 J. Novák pedagogicky pôsobil na neďalekej univerzite v Stuttgarte. Zomrel 17. novembra 1984. Pokračovat

Tektonická stránka tvorby Václava Kálika (1891–1951)

Barbora Bortlová

Úvod

Skladatel, sbormistr a pedagog, člen České akademie věd a umění Václav Kálik, představitel druhé generace tzv. české moderny, se narodil v Opavě. Studoval pražskou konzervatoř, kde byl žákem Vítězslava Nováka, Josefa Suka a posléze J. B. Foerstera. Nikterak ale nepodléhal jejich vlivu, vytvořil si svůj vlastní osobitý styl. Václav Kálik byl především sborový skladatel, stojící rozsahem a závažností svého sborového díla hned za J. B. Foersterem. Málokterý z českých skladatelů se věnoval tak oddaně a obětavě českému pěvectvu jako on; české pěvectvo bylo jeho celoživotní velkou láskou. Tuto lásku dokazoval nejen skladatelskou a sbormistrovskou činností, ale také činností organizátorskou, uváděním českého sborového zpěvu v cizině a v neposlední řadě i literárními pracemi na tomto poli. Vedle své tvůrčí skladatelské práce udílel přátelsky pokyny a rady jednotlivým sbormistrům a funkcionářům pěveckých sborů. Psal na texty lidové, umělé i vlastní. Byl znalcem lidského hlasu; jeho sbory jsou komponovány důsledně a cappella. Byl zastáncem Palestrinova slohu, který pečlivě a se zájmem studoval, a proto pracuje hodně polyfonicky. Václav Kálik je zakladatelem sborového cyklu. V listopadu 2021 uplyne 70 let od jeho úmrtí. Pokračovat

Alois Hába – Symfonická fantazie pro klavír a orchestr op. 8; k problematice dosavadních nahrávek a interpretační praxe

Tento text vznikl na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v rámci projektu Reflexe Symfonické fantazie pro klavír a orchestr op. 8 Aloise Háby podpořeného z prostředků účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, kterou poskytlo MŠMT na rok 2020.

Miroslav Beinhauer

Úvod

Symfonická fantazie pro klavír a orchestr op. 8 4 je jedinou koncertantní skladbou Aloise Háby pro klavír a orchestr, o typický klavírní koncert se však nejedná. Díky unikátnímu vztahu mezi klavírní a orchestrální složkou jde o výjimečnou skladbu nejen v českém měřítku. Přestože byla Symfonická fantazie op. 8 zkomponovaná už před sto lety, v porovnání s koncertantními skladbami (klavírními koncerty) jiných českých skladatelů a také v rámci Hábovy tvorby jde o kompozici nepříliš známou, na koncertních pódiích téměř neuváděnou. Přitom se jedná o skladbu, která měla pro Aloise Hábu zcela zásadní význam a ve které představil nový, originální svobodný hudební jazyk.
– Zkomponováno v letech 1920–1921 v Berlíně
– Premiéra: 3. června 1922 v Düsseldorfu na zahajovacím koncertě festivalu Tonkünstlerfest, Karl Panzer dirigent, Eduard Erdmann klavír
– 2 existující nahrávky:

1. z roku 1966: Státní filharmonie Brno, Jiří Pinkas st. dirigent, Branko Čuberka klavír (neveřejná rozhlasová nahrávka)

2. z roku 1986, Filmový symfonický orchestr, Štěpán Koníček dirigent, Vladimír Koula klavír (Alois Hába – Centenary, Supraphon, 1993)

Pokračovat

Modely mísení granulárních hudebních objektů a jejich aplikace do kompoziční praxe

Tento článek vznikl na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně v rámci projektu Modely mísení granulárních hudebních objektů a jejich aplikace do kompoziční praxe podpořeného z prostředků účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, kterou poskytlo MŠMT na rok 2019.

Darina Žurková

Úvod

Aplikace různých kompozičních přístupů zabývajících se hudebními objekty, strukturami, vrstvami, popřípadě samotný předpoklad, že forma hudebního díla může mít nespočetně variant, často tvořily a tvoří výchozí bod pro kompoziční proces mnoha skladatelů.

Organizace (či záměrná rezignace k jakémukoliv řádu či formě organizace) samotného materiálu, tedy jednotlivých výchozích parametrů díla, a následná organizace (či opět záměrná rezignace k jakémukoliv řádu či formě organizace) na vyšší úrovni kompozičního procesu – práce s jednotlivými motivy, prvky, komponenty, modely atp., práce s vrstvami organizovaného či neorganizovaného materiálu – to vše je v podstatě základem každého tvůrčího procesu bez ohledu na příslušnost či zařazení k určitému slohu, stylu, žánru, proudu, přístupu atp. Tyto myšlenky, ideje, teorie či metody také prostupují napříč uměleckými obory.

Stejně tak lze nahlížet na organizaci materiálu, který je vytvořen v tomto konkrétním případě pomocí granulární metody. Předmětem tohoto výzkumu se stala problematika mísení granulárních hudebních objektů a vrstev, a to z pohledu skladatele – také vzhledem k tomu, že tento specifický výzkum souvisí s disertační prací, která se zabývá fenoménem granulárního principu jako konceptu.

Pokračovat

Nové hudební nástroje pro živě tvořenou elektroakustickou hudbu

Tento text vznikl na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně v rámci projektu s názvem Experimentální strategie a metody živě tvořené elektroakustické hudby. Vývoj prototypů sensorických hudebních nástrojů. Využití sonifikace přírodních dějů pro generování hudebních struktur v reálném čase. podpořeného z prostředků účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, kterou poskytlo MŠMT na rok 2019.

Jiří Suchánek

Uskutečněná utopie?

Od přelomu tisíciletí můžeme sledovat výrazné prolínání DIY technologické scény nejen s prostředím sound-artu, ale i soudobé vážné hudby. Tvorba nových hudebních nástrojů je ovlivněna estetikou specifických komunit (uměleckých a výzkumných center, univerzit, měst, komunitních firem), které na emergenci nových a dostupných technologií zareagovaly. Tyto tendence v podstatě naplňují utopické vize budoucnosti, jež měli průkopníci – teoretici, umělečtí inženýři a tvůrci hudebních nástrojů ve 20. a 30. letech 20. stol. Umělecká společnost Leonardo da Vinci Society (E. Sholpo, A. Avraamov, S. Dianin) měla například za cíl úsilí o revoluci hudební teorie založené na spojení umění a vědy. Lev Sergejevič Těrmen jako jeden z nejslavnějších ruských tvůrců nových nástrojů poznamenal celou dekádu tvořivosti a ikonický nástroj nesoucí jeho jméno „Theremin“ se stal předním reprezentantem rodiny experimentálních hudebních nástrojů. Radikální a po revoluci volající italští futuristé s předstihem vykreslovali vize budoucnosti a potřebu nových hudebních nástrojů: „Rozvoj hudebního umění ztroskotává na našich hudebních nástrojích a vývoj skladatelův na studiu partitur. (…) Kam obrátíme svůj pohled a kterým směrem vykročíme? Myslím, že zamíříme k abstraktnímu zvuku, k technice bez překážek, k tónové neohraničenosti. Všechna naše námaha musí směřovat k tomu, aby vznikl nový, ničím neporušený začátek.“ 2

Pokračovat

(R)evoluční hudba: genetické algoritmy, multiagentní systém a hudební kompozice

Daniel Kvak

Genetické algoritmy jsou souborem populačně orientovaných heuristik, které se využívají pro hledání série možných řešení. V praxi tyto postupy operují s populací jedinců (agentů), kde každý jednotlivec představuje potenciálně optimální řešení. Populace agentů je podmnožinou prohledávaného prostoru možných řešení. Na počátku dochází k inicializaci prvotní populace, a to buď stochasticky, nebo jinou heuristickou metodou. 2

Každému agentovi je přiřazen parametr biologické zdatnosti (fitness), který vyjadřuje jeho vhodnost z hlediska kriteriální funkce. 2 Hodnota fitness popisuje, zdali agent disponuje náležitými předpoklady pro zachování populace. V našem případě fitness definuje melodickou, harmonickou a hlasovou zdatnost. Stručně řečeno, tato referenční hodnota určuje jakýsi tónový atraktor. Harmonická zdatnost bere v úvahu souzvuk akordu, zatímco hlasová zdatnost měří, zda jsou tóny uvnitř uživatelem zadaného intervalu.

Genetické algoritmy lze, stejně jako jiné heuristiky inspirované přírodními jevy, klasifikovat jako iterativní algoritmy. Během iteračního procesu je část stávající populace nahrazena novou, přičemž jedinci s nejvyšší biologickou zdatností jsou zachováni. V tento moment nastává reprodukce agentů, během které dochází ke křížení a mutaci genetických operátorů (v tomto případě se jedná o změny genetického kódu, který sestává z bitové sekvence).

Pokračovat