Souzvuk v hudbě staré Indie

Autor: Petr Pařízek
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

V průběhu několika posledních let se začínají částečně sjednocovat názory na otázku, jak vypadala chromatická stupnice ve staré Indii (třebaže poprvé se tento výklad objevil před více než 50 lety). Zároveň se tak objasňuje několik jiných otázek, které zůstávaly nezodpovězeny, a ukazuje se, že stěžejní model civilizované intonace v samých počátcích hudby byl v podstatě stejný ve velké části světa. Cílem následujícího textu je tato fakta shrnout a ujasnit tak některé myšlenky, které jsou i dnes někdy prezentovány vágně. Dozvíme se, odkud se vzalo oněch „22 šruti“, proč má indická intonace mnoho společného s tou evropskou, proč lze v některých starších stupnicích tvořit klidnější hudbu než v těch „moderních“, nebo co je pravdy na tom, že indická hudba má 53 tónů v oktávě. Pokračovat

Ontogeneze hudebních preferencí, postojů a jejich vztah s hudebními disponibilitami

Autor:  Filip Chobot
Škola: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra Hudební výchovy

 

Úvod

Cílem této práce a její součásti – výzkumu – je určit základní souvislost mezi hudebními disponibilitami a postoji jedince středního školního věku. Základní hypotéza č. 1 tedy zní: „Jedinec mladšího a středního školního věku s vysokými hudebními disponibilitami vnímá určitou hudbu intenzivněji, kvalitativně více strukturovaně a významově konkrétněji než jedinec s disponibilitami nižšími“. Hypotéza č. 2 obsahuje: „Alespoň částečné vysvětlení vlastností hudebních žánrů pomůže výše zmíněnému jedinci lépe zařadit tuto hudbu do žánrové skupiny, stejně tak jako je schopen lépe poznat rozdíly v užitých hudebních vlastnostech a jejich výrazových prostředcích (tedy jakýsi esteticko-teoretický know how)“. Tyto vědomosti pak mohou změnit postoj k dané skladbě.

Pokračovat

Taxonomie mechanických hudebních nástrojů se zohledněním problematiky ladění

Autor: Michal Slováček
Škola: Katedra muzikologie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

 

Prakticky každá stratifikace libovolných entit je tvořena za určitým účelem. Podle účelu jsou potom voleny společné taxony jednotlivých skupin, které jsou pro následné členění určující. Nejinak tomu je při členění hudebních nástrojů. Cílem příspěvku je představit koncepci členění hudebních nástrojů vzhledem k jejich možnostem ladění, zejména adaptace alternativních systémů ladění. Příspěvek se zabývá výlučně nástroji mechanickými, neboť členění elektrofonických a elektronických hudebních nástrojů jednak doposud nedosahuje takové úrovně jako v případě nástrojů mechanických, ale i samotná problematika taxonomie těchto nástrojů se zohledněním jejich možností ladění by vyžadovala zcela odlišný způsob členění než u nástrojů mechanických. Pokračovat

Fenomén Brian Ferneyhough

Autor: Lenka Štůralová
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

[Tématem mé disertační práce je tvorba britského soudobého skladatele Briana Ferneyhougha. Tento skladatel patří k hlavním představitelům hnutí Nová složitost. Tímto termínem začali být v osmdesátých letech dvacátého století označováni mladí skladatelé, převážně britského původu, jejichž tvorba navazovala na konstruktivismus a vyznačovala se snahou o dosažení komplexní součinnosti evolučních procesů v každé dimenzi hudebního materiálu.]

Pokračovat

Úvod do díla Christiana Wolffa

Autor: Lucie Vítková
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

Christian Wolff – úvod, zařazení

Christian Wolff je americký skladatel, který od začátku padesátých let patří k vůdčím osobnostem hudební avantgardy. Spolu s Johnem Cagem, Mortonem Feldmanem a Earlem Brownem tvořil tzv. New York School, jejímž hlavním interpretem byl pianista David Tudor. Hudba těchto autorů zaznívala nejčastěji na vystoupeních Merce Cunningham Dance Company. Pokračovat

„Sting“ a hudební syntéza jako charakteristický princip jeho sólové tvorby

Autor: Ondřej Jurásek
Škola: Pedagogická fakulta Ostravské university

[Příspěvek (jako součást diplomové práce) „Sting“ a hudební syntéza jako charakteristický princip jeho sólové tvorby (Jurásek, 2014) vznikl se záměrem navázat na bakalářskou práci „Sting“ a jeho přínos (nejen) současné populární hudbě (Jurásek, 2012). Jeho cílem je analýza a interpretace hudební syntézy (nejen) nonartificiální hudby v tvorbě anglického hudebníka s uměleckým jménem Sting. Je-li problematika „sjednocení“ hudebních oblastí (žánrů) jevem aktuálním (globálním), poukazuji na jeho sólové tvorbě na konkrétní možná východiska.] Pokračovat