Lenka Dohnalová, Gejza Dohnal, Lucie Pešl Šilerová, Ingeborg Radok Žádná
Výzkumný úkol Národní institut pro kulturu (do 1.7.2025 Institut umění-Divadelní ústav), DKRVO MK ČR 2023–2027, tematická priorita: Umělec ve společnosti. Podmínky pro tvorbu a profesní rozvoj. Kulturní politika a well-being hudebních profesionálů v ČR – výzvy, podmínky, strategie podpory udržitelnosti umělecké profese.
Abstrakt
Cílem studie je analyzovat subjektivní připravenost studentů pro praxi, kvalitu jejich sebereflexe a stav institucionální podpory. Explorační výzkum vychází z dotazníkového šetření u 307 studentů konzervatoří a 131 studentů Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze a Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Originální multifaktoriální dotazník byl koncipován na základě poznatků předchozího výzkumného úkolu o uplatnitelnosti hudebníků na trhu práce a dlouhodobých praktických zkušeností. Využili jsme sadu metod (Likertovu škálu, korelační, faktorovou, shlukovou analýzu, Cronbachův koeficient alfa). Zjistili jsme spolehlivost odpovědí, jejich vzájemné vazby a identifikovali specifická osobnostní nastavení. Výsledky jsme kontrolovali sémantickým škálováním. V obou cílových skupinách byly nalezeny dvě osobnostní nastavení s odlišnou úrovní well-beingu a subjektivní připravenosti na kariéru. Byly identifikovány i specifické pro obor typické silné otázky a trend vývoje během studia. Kontext dále rozšiřují vzdělávací aktivity příslušných fakult zaměřené na rozvoj kompetencí v oblasti well-beingu. Studie je výstupním segmentem, který pokračuje zkoumáním problematiky některých specifik (práce s trémou, flow, psychosomatické zátěže) a dotazníkovým šetřením hudebníků v praxi.
Úvod
Téma well-beingu se zejména po období covidu stalo součástí mainstreamových úvah, protože jeho zkoumání získalo výraznější politickou, a tím i finanční podporu. Tradiční stoické a existenciální jádro well-beingu rozvíjené zejména pozitivní psychologií 1 je dnes reflektováno jak v obecných modelech, politických kontextech 2, tak v oborových implementacích. V humanitních vědách je často citovaná C. Ryff 3 pro její zároveň existenciální i měřitelný multidisciplinární přístup k well-beingu. Tento zdroj uvádí i Závěrečná zpráva pro identifikaci relevantních indikátorů kvality života v ČR v oblasti osobní pohoda zpracovaná pro Úřad vlády ČR Odbor pro udržitelný rozvoj ČR 2030 z roku 2018. 4 Multidimenzionální pojetí zdraví podle Světové zdravotní organizace (WHO) je pro oblast výkonného umění přínosné, protože zdůrazňuje význam psychosomatické stability jako podmínky dlouhodobé profesní udržitelnosti. Na tuto perspektivu navazuje i metodické východisko dotazníku PISA ve vzdělávání z roku 2022. 5
Koncept R. Dodge a L. Sanderse, nahlížející well-being jako dynamickou rovnováhu mezi vnějšími výzvami a dostupnými osobními zdroji, představuje inspirativní teoretický rámec pro výzkum studentů výkonného umění. 6 Je potřeba brát v úvahu, že v pozdní adolescenci a rané dospělosti (16–25 let) se ještě dotváří osobnost, hodnotový systém i způsoby zvládání zátěže 7. Pro tuto skupinu je tedy náročné bez institucionální podpory kultivovat potřebný filosofický nadhled při prožívání zátěžových situací v životě i profesi. Cílená inspirativní pomoc opřená o znalost jejich obav i předností může být velmi efektivní pro dlouhodobý well-being. V této fázi má velký smysl i mezigenerační spolupráce. Pokračovat
