Marek Keprt
Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra muzikologie
Periodizace tříčlenná
Schloezerova periodizace a s ní příbuzné varianty
Ve skrjabinovském bádání se nejvíce ujala tříčlenná periodizace jeho díla, vycházející z vnitřní logiky vývoje jeho hudební řeči, především pak z vývoje harmonie. Podle této periodizace lze rozlišit tři skladatelská období: rané (po Druhou symfonii op. 29 z roku 1901), ovlivněné hlavně tvorbou Chopinovou, střední (od Čtvrté klavírní sonáty op. 30 z roku 1903 po Dvě klavírní skladby op. 59 z let 1910-1911), jež je obdobím rozšířené tonality a dobou prudkého vývoje harmonické řeči, a období pozdní (počínaje symfonickou poémou Prométheus op. 60 z let 1908-1910), které je charakterizováno prací se zvukovými centry prométheovských akordů. Tuto periodizaci poprvé použil Skrjabinův švagr Boris de Schloezer v roce 1921 v článku pařížské Revue Musicale 1 .