Kateřina Alexandra Šťastná
Na přelomu 18. a 19. a v první polovině 19. století působila v hlavním městě Království českého pozoruhodná a všestranná osobnost české klasické a raně romantické hudby, Václav Jan Tomášek (1774–1850). Tomášek sehrál důležitou úlohu nejen ve stylovém a uměleckém vývoji české hudby, zvláště v souvislosti se svými poetickými klavírními skladbami a písněmi, ale ovlivňoval též výrazně pražský společenský a intelektuální život, a to jak prostřednictvím své pedagogické a publicistické činnosti, tak i svými aktivitami ve vlasteneckých kruzích. Jako pedagog vychoval četné žáky. Patřili k nim např. Alexander Dreyschock, Václav Jan Hugo Voříšek, Josef Dessauer, František Max Kníže nebo kritik a hudební estetik Eduard Hanslick. Tomáškem v roce 1824 založený vzdělávací ústav zaměřující se na výuku klavírní hry a hudební kompozice úspěšně konkuroval obdobným pražským institucím. Jeho publicistické a kritické příspěvky týkající se umění, zvláště hudby a divadla, měly určující význam pro proces krystalizace hudební kritiky. 1 Pozoruhodná je skutečnost, že mimořádně vysoké úrovně svého hudebního vzdělání, jak na poli klavírní hry, tak i v oblasti hudební teorie a kompozice, dosáhl jako autodidakt. Při tomto sebevzdělávání se opíral o rozsáhlou základnu teoretických pojednání i o studium partitur děl starších i novějších autorů. 2 Pokračovat
