Editorial

Vážené čtenářky,
vážení čtenáři,

druhé číslo roku 2017 přináší příspěvky zaměřené na hudbu konce 19. a 20. století.  Tvůrci textů jsou jednak doktorandi Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění – Martin Ožvold a Alexander Döme, ale svou studii poskytnul i specialista na interpretaci a výzkum klavírního díla A. N. Skrjabina Marek Keprt, odborný asistent Filozofické fakulty Univerzity Palackého, a student doktorského programu na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity Ondřej Jurásek. Na odborná pojednání pak rozborem interpretační problematiky navazuje text habilitační přednášky Evy Dřízgové, pedagožky Fakulty umění Ostravské univerzity. Součástí čísla je i zajímavý rozhovor s absolventem HF JAMU, uměleckým ředitelem a dramaturgem Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci Karlem Martínkem.

I druhé číslo roku 2017 se tak snaží přidržet koncepce, kterou si dal časopis JAMUsica od svého počátku do vínku, a sice jedinečného propojení uměleckého a teoretického pohledu na hudbu a vše co s ní v nejrůznějších rovinách souvisí.

                                                                                                              Mgr. Petr Lyko, Ph.D.
proděkan pro vědu výzkum a dislokace

Koncepty priestoru v súčasnej elektroakustickej hudbe a zvukových umeniach

Martin Ožvold

Priestor je nepochybne jedno z najkomplikovanejších slov v našom jazyku. Snaha o naplnenie jeho významu a pochopenie samotného fenoménu je jednou zo základných kategórií zamestnávajúcich ľudskú myseľ v súvislostiach s celou radou činností. Či už tieto činnosti majú charakter tých najjednoduchších automatizovaných rutín alebo abstraktných predstáv a operácií, ovplyvňujúc samotného jedinca a jeho každodennosť ako aj celú spoločnosť v ďaleko širšom merítku ako čokoľvek iné.  Zmeny, obraty či vývoj v chápaní priestoru a jeho paradigmatické interpretácia majú nepochybne zásadný  vplyv na kultúrne myslenie a umenie. Obratom je možné predpokladať, že interpretácia a reprezentácia priestoru v umeleckých konceptoch a tvorbe  manifestuje  podobu priestoru ako výraz alebo paralelu jeho vnímania v danej dobe.1

Pokračovat

Juraj Beneš a jeho tajomný systém organizácie tónov

Alexander Döme

Juraj Beneš, v rámci svojho pedagogického pôsobenia na Hudobnej a tanečnej fakulte VŠMU v rokoch 1984 – 2004 sa profiloval ako odborník v oblasti teórie harmónie a sonátového princípu v hudbe. Jeho teórie vznikli na báze vlastného skladateľského úsilia o vytvorenie svojského autorského konceptu a k vyhraňovaniu názorov Benešovi dopomohli nielen rozhovory s jeho kolegami skladateľmi ale aj s poslucháčmi v rámci vyučovania hudobnej analýzy. Svoje názory na problematiku harmónie zhrnul v knižke O harmónii (Pokus o úvod do nejakej budúcej teórie harmónie.)

Pokračovat

K Periodizaci tvorby Alexandra Nikolajeviče Skrjabina

Marek Keprt
Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra muzikologie

Periodizace tříčlenná

Schloezerova periodizace a s ní příbuzné varianty
Ve skrjabinovském bádání se nejvíce ujala tříčlenná periodizace jeho díla, vycházející z vnitřní logiky vývoje jeho hudební řeči, především pak z vývoje harmonie. Podle této periodizace lze rozlišit tři skladatelská období: rané (po Druhou symfonii op. 29 z roku 1901), ovlivněné hlavně tvorbou Chopinovou, střední (od Čtvrté klavírní sonáty op. 30 z roku 1903 po Dvě klavírní skladby op. 59 z let 1910-1911), jež je obdobím rozšířené tonality a dobou prudkého vývoje harmonické řeči, a období pozdní (počínaje symfonickou poémou Prométheus op. 60 z let 1908-1910), které je charakterizováno prací se zvukovými centry prométheovských akordů. Tuto periodizaci poprvé použil Skrjabinův švagr Boris de Schloezer v roce 1921 v článku pařížské Revue Musicale 1   .

Pokračovat

George Gerschwin: Rhapsody in Blue

Ondřej Jurásek, Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, katedra hudební výchovy

Úvod

Základním cílem tohoto příspěvku je analýza a interpretace skladby Rhapsody in Blue. Georgi Gershwinovi zajistila nejen trvalé místo ve světovém symfonickém repertoáru, ale znamenala také počátek jeho koncertantní tvorby, která dále pokračovala Koncertem F dur, symfonickou básní Američan v Paříži či Kubánskou předehrou.

Pokračovat

Sonda do problematiky interpretace Pucciniho ženské operní postavy

MgA. Eva Dřízgová Ph.D.

Výběr tohoto tématu má své logické odůvodnění nejen díky mé předcházející operní praxi, ale také v mém pedagogickém působení. V průběhu let jsem měla možnost postupně nastudovat a ve dvanácti různých inscenacích ztvárňovat pět hlavních Pucciniho hrdinek. Konkrétně tedy postavu Cio-Cio-San v Butterfly, Mimí v Bohémě, Liú v Turandot, Manon Lescaut a dokonce i hlavní postavu Magdy v méně uváděné Vlaštovce. Tyto vlastní praktické zkušenosti zúročuji ve své pedagogické praxi na Fakultě umění Ostravské univerzity a Janáčkově konzervatoři v Ostravě, kde se také s problematikou interpretace Pucciniho operních árií nebo scén setkávám.

Pokračovat

Rozhovor s Karlem Martínkem

MgA. Karel Martínek (* 1979 v Olomouci) absolvoval v letech 2004-2009 obor hra na varhany na Hudební fakultě JAMU v Brně ve třídě Prof. Kamily Klugarové a improvizaci u MgA. Karla Pokory. Účastnil se interpretačních kurzů a kurzů improvizace u předních evropských varhaníků – Susan Landale, Martina Sandera, Günthera Kaunzingera, Juliana Gembalskeho, Reitze Smitse. V současné době soukromě studuje improvizaci u Philippa Lefebvra v Paříži. Působí jako umělecký ředitel a dramaturg Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci, ředitel kůru a varhaník v olomouckém chrámu sv. Mořice, a pedagog varhanní hry na Konzervatoři evangelické akademie v Olomouci, v minulosti vyučoval též na Církevní konzervatoři v Opavě. Vedle těchto aktivit se věnuje koncertní činnosti v České republice i v zahraničí; úzce spolupracuje s Moravskou filharmonií Olomouc a Filharmonií Bohuslava Martinů ve Zlíně.

  Pokračovat

Vítejte na JAMU

Jindra Bártová

Dobrý den, dovolte nám, abychom se vám představily – vám všem, kteří hodláte vejít do budovy Hudební fakulty JAMU nebo jen tak kolem budovy procházíte. Jsme karyatidy. Že netušíte, co to slovo znamená? Tak se tedy na nás podívejte: jsme ženy plnící funkci nosného sloupu v architektuře. Narodily jsme se ve starém Řecku, které si velmi potrpělo na krásu, harmoničnost a dokonalost. A my tyto vlastnosti ztělesňujeme. Jsme oblečené do chitonu, což je dlouhé antické roucho, hlavy máme vztyčené a na nich neseme celou tíhu portálu budovy. Pokračovat

Operní dílo Leoše Janáčka ( úpravy, verze, tempová a metronomická problematika, formy scénické realizace).

Moje přednáška se bude zabývat některými zásadními problémy nastudování a realizace operních  titulů  Leoše Janáčka  v náváznosti  na publikaci

“ Interpretační poznámky ke studiu inscenací Leoše Janáčka“

Vzhledem k tomu, že tato třídílná publikace zpracovává a vysvětluje interpretační problematiku  všech titulů od  Její pastorkyně z roku 1904 až po inscenaci Z mrtvého domu z r. 1928, je mimo možnost této dvacetiminutové přednášky obsáhnout celou šíři interpretační problematiky všech sedmi titulů. Pokračovat

O původu marketingové komunikace aneb hledání tváře (ne)tváře

Autor:

MgA. Tomáš Cafourek, III. ročník DSP – Hudební produkce
Katedra Hudební produkce
Hudební fakulta JAMU v Brně
E-mail: tomas.cafourek@hf.jamu.cz

Abstrakt:

Cesta k nalezení kamene marketingu pana profesora Kotlera je dlouhá, mnohdy urputná, často vás zavede do temné uličky s ostrými kameny, zároveň ale může být i neuvěřitelně krásná, s výhledem v širé dálky. Dovolte mi, abych vám mohl ukázat alespoň část onoho fascinujícího světa, kterému jsem se rozhodl zasvětit svoji profesní cestu… Třeba i vy v něm najdete jisté zalíbení a pokud ne, třeba vás jen budu inspirovat k plavbě po hvězdných oceánech a objevování vlastních nových světů… Pokračovat

Moravské dvojzpěvy op. 29 Antonína Dvořáka

Markéta Myšková

Dvořákovu zhudebnění Moravských dvojzpěvů se věnovalo již několik autorů, Jaromírem Boreckým 1 počínaje, Ivanem Vojtěchem 2 konče. Jaromír Borecký provedl prvotní základní přiřazení všech zhudebněných textů ke sbírkám Františka Sušila, Ivan Vojtěch později na jednom jediném dvojzpěvu analyzoval řadu strukturálních souvislostí. Všechny dosavadní práce mají jeden shodný rys a to, že mezi textem Františka Sušila a textem Dvořákovým není předpokládána existence rozdílů. 3

Všech dvacet tři dvojzpěvů bylo komponováno v českém jazyce, později edice z roku 1962 a 1971 publikují ještě text německý a anglický. Jedná se ale o novodobé překlady. Předlohou Dvořákovi byla třetí Sušilova sbírka Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými z roku 1841, často také ve folkloristických textech označována pod zkratkou S III. Pokračovat

Kladské nářečí v písňových cyklech Luboše Sluky

Helena Hozová

Skladatel Luboš Sluka se těší poměrně velkému zájmu interpretů. Jistě je to zásluhou melodičnosti jeho děl a nekomplikovanému zápisu. Luboš Sluka byl korepetitorem řady pěvců a tak rozumí potřebám lidského hlasu. Jeho cílem nikdy nebylo pouštět se do hudebních experimentů. Nejdůležitější je pro něj forma. V otázce kompozičního stylu využívá rozšířené tonality a ukotvené modality. 1

Písňové cykly psal i pro konkrétní zpěváky, například pro Janu Jonášovou, nebo Sylvii Kodetovou. Existují i různé verze a různá obsazení. Třeba Čtyři Ave Maria, původně pro jeden hlas a varhany byly upraveny pro sbor, Kladské písně a balady zase mají verzi pro bas a pro baryton a také verzi s klavírem a nedávno zinstrumentovanou pro orchestr. Písňové cykly Květomluva, Jako tehdy, Renesanční písně a již zmiňované Kladské písně a balady se stále objevují na koncertních podiích a skladatel rád přijímá pozvání od interpretů na produkce svých děl. Pokračovat

Klavírna komorná tvorba Roberta Schumanna

Xénia Jarová

Osobnosť Roberta Schumanna zaberá v hudobno-historickom aj hudobno-filozofickom vývoji nezastupiteľné miesto. Skladateľ, kritik a človek celým životom a tvorbou angažovaný v dianí hudobného sveta svojej doby viedol svoje tvorivé kroky vznešenými ideami. Kompozíciou i hudobnou publicistikou a kritikou v Neue Zeitschrift für Musik sa aktívne sa snažil presadiť do spoločnosti pozitívne ľudské, umelecké, k hĺbke hudby a duchovným hodnotám vedúce myšlienky. Pre boj proti povrchnosti a za poetizáciu života Schumann ako 23-ročný založil fiktívny spolok Die Davidsbündler (Dávidovi spojenci). Ako jedno z mnohých vyznávali heslo „In jedem Falle, Jünglinge, schafft für’s Licht!“ (V každom prípade mladí, tvorte pre svetlo!). Tak aj Schumann sám tvoril pre svetlo hudobného obsahu a klavír sa v jeho dielach stal „hovorcom ideí“ 1 Pokračovat

Právní institut tzv. zvukové ochranné známky

Václav Kramář

Institut ochranné známky patří podle Telcovy systematiky práv duševního vlastnictví 1 k obchodním, tedy netvůrčím právům průmyslového vlastnictví (spolu kupř. s firemním právem a právem označením původů výrobku) a obchodním právům jiného než průmyslového duševního vlastnictví (sem náleží zvukově záznamové či rozhlasové a televizní právo jako práva související s autorským právem); tyto jsou vedle kategorie tvůrčích práv průmyslového vlastnictví (patentové, vzorové, šlechtitelské, apod.) a tvůrčích práv jiného než průmyslového vlastnictví (právo autorské a právo uměleckých výkonů). Jedná se tedy o obchodní a průmyslový nástroj právní ochrany, sloužící v podnikatelském prostředí k označení služeb či zboží, k prokázání původu a rovněž k odlišení produktů jednotlivých výrobců. Pokračovat

Sběr hudebních kompozic Jiřího Čarta z evropských knihoven

Michaela Ambrosi

Z dnešního pohledu by se mohla zdát podstata zaměstnání hudebníka 18. století spíše neobvyklá. Nezřídka hudebník vedle své muzikantské role zastupoval u dvora hned několik dalších funkcí, někdy až lokajského druhu. Pokud dotyčný patřil ke šťastnějším a byl angažován pouze k hudebním produkcím, zbyl mu často také prostor pro komponování. Povolání svobodného skladatele v českých zemích téměř neexistovalo, avšak toto platilo i v širším evropském kontextu 1. pol. 18. století. Jako jednoho z mála by bylo možné jmenovat Josefa Myslivečka, kterému se podařilo uspět jako opernímu skladateli, přestože nebyl dříve proslaven coby hráč. Změna perspektivy nás opravňuje k myšlence, že ačkoliv sláva hudebníka Jiřího Čarta je v dnešní době minimální, jeho dobové přijetí mohlo být více pozitivní. Pokračovat

Zbrusu nový Jaroslav Ježek

Robert Koubek

V rámci studentského projektu specifického výzkumu na Hudební fakultě JAMU vzniká nové souborné vydání klavírních skladeb Jaroslava Ježka. Ježek je širší veřejnosti znám zejména svou tvorbou populárních písní a melodií pro Osvobozené divadlo. Přitom byl na poli artificiální hudby neméně činný, ale jeho osobitýultramoderní“ 1 styl zůstal povětši-nou nepochopen. Pokračovat

K dějinám vysokého školství hudebního na Moravě

1

Karel Steinmetz

O vybudování vysokého hudebního školství na Moravě usiloval Leoš Janáček už od 80. let 19. století. Svědčily o tom jednak jeho články v Moravské orlici v letech 1885 až 1888, v nichž podrobně rozváděl myšlenku o založení Hudební akademie, 2 jakési vysoké školy nad konzervatoří a varhanickými školami, pečující především o český moderní skladatelský sloh, jednak žádost o zřízení mistrovské třídy varhanní při brněnské varhanické škole, kterou zaslal Janáček v roce 1907 na vídeňské Ministerstvo kultu a vyučování. 3 Po vzniku samostatného státu v roce 1918, se mu podařilo brněnskou varhanickou školu, v níž byl od roku 1881 jediným ředitelem, přebudovat na konzervatoř a na tomto ústavu pak i zřídit tzv. Mistrovské třídy (jakousi vysokoškolskou nadstavbu konzervatoře 4 ) v oboru skladby a klavíru. 5 Ty se pak Janáček snažil rozšířit o další obory (pro zpěv a housle např. jednal s Emmou Destinovou, Otakarem Ševčíkem 6 i Jaroslavem Kocianem, 7 jako budoucími profesory této vysoké hudební školy v Brně). Bohužel penzionováním Leoše Janáčka v roce 1925 a pak odchodem Viléma Kurze zpět do Prahy přestaly Mistrovské třídy v Brně existovat. Pokračovat

EDITORIAL

Vážené čtenářky,
vážení čtenáři,

dostává se Vám druhé číslo odborného časopisu Hudební fakulty JAMU – JAMUsica. Jeho náplň je velmi pestrá, k podnětnému tříbení názorů jistě přispěje i skutečnost, že autorský kolektiv je vedle kolegyň a kolegů z naší fakulty rozšířen o interprety a muzikology z dalších institucí v České republice i na Slovensku. Ve druhém čísle naleznete studie historiografického charakteru, analytické sondy, ale například i články o vybraných otázkách z oblasti autorském práva hudebního, či hudebního managementu. A samozřejmě nechybí ani zajímavé pohledy do historie JAMU, které jsou vlastně malou gratulací k jejímu letošnímu kulatému jubileu. Pokračovat

EDITORIAL

Vážení a milí čtenáři,
představujeme vám první číslo nového internetového periodika Hudební fakulty JAMU v Brně s příznačným názvem JAMUSICA.

Prioritním záměrem je prezentovat zajímavé výsledky studentských teoretických prací. Rádi tímto vyvrátíme jeden obecně oblíbený omyl, totiž že hudebníci se věnují pouze interpretaci, zatímco teoretické uchopení skladeb je výsadou muzikologů, hudebních historiků či teoretiků. Naopak poukážeme na jedno specifikum, totiž že propojením interpretační a teoretické sféry vzniká specifický úhel pohledu, rozšiřující spektrum vědomostí v dané oblasti. Takto koncipované práce směřují k poměrně úzce vymezené obci zájemců a tak tedy tento časopis chce oslovit především skupinu podobně smýšlejících čtenářů.

Pokračovat

Výuka hry na bicí nástroje na JAMU

Martin Opršál
(přednáška pro zasedání Umělecké rady JAMU v rámci profesorského řízení)

Vaše Magnificence, Spectabiles, vážení členové Umělecké rady, dámy a pánové,
úvodem své přednášky bych rád ocitoval část přílohy doporučujícího dopisu, který pro zahájení mého jmenovacího řízení napsal prof. Vladimír Vlasák, emeritní pedagog HAMU: „Někdy v roce 1982 došlo ke schůzi zástupců ministerstva školství a uměleckých škol, kde se mimo jiné projednávala i otázka otevření třídy bicích nástrojů a na které HAMU oznámila, že na to nemají ani peníze, ani prostory. Na to okamžitě reagoval rektor JAMU prof. František Šolc slovy ‚Já to beru‘. Tak tedy byla na JAMU v akademickém roce 1983/84 jako na první vysoké škole v Československu otevřena třída bicích nástrojů.“ Pokračovat

DUBNOVÝ APOKRYF

… aneb Co by bylo, kdyby…

Vendula Urbanová

 

BOHUSLAV

  1. dubna

Jsem unavený. Vitulka je v jednom kole. Pořád tak aktivní. Dopoledne učí kompozici na JAMU, odpoledne na konzervatoři. K tomu se stará o tu naši školičku a komponuje jenom po nocích. Malou hlídá Líba. Večer koncert. Průměrné,1.flétna v orchestru nízko, smyčce falešné. Ach, to Brno!!

Pokračovat

Profesionálny umelec v roli manažéra

Autor: Gabriel Rovňák
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

Vážení priatelia,

na doktorandské štúdium sme sa dostali z pozície študentov, ktorí  majú okrem výrazných umeleckých predpokladov tiež ambície v oblasti výskumu a manažérskych aktivít. Možnosť organizovať podujatie z pozície človeka s umeleckým vzdelaním môže byť obrovská výhoda, no zároveň ukrýva množstvo skrytých nebezpečenstiev, ktoré môžu viesť k nezdaru. V uplynulom roku som realizoval projekt, na ktorom vám chcem popísať, aké je úžasné hovoriť ľuďom o hudbe a na čo si dať pri tom pozor. Mojou témou bol život a dielo dirigenta Zdeňka Košlera. Predstavme si, že by ste chceli Vašu tému prezentovať a snažiť sa o to, aby informácie o nej zachytilo čo najviac ľudí. Pokračovat

Komorní hudba z rajhradských loutnových tabulatur

Autor: Jan Čižmář
Škola: HF JAMU Brno

Ve své disertaci se zabývám hudebními památkami pocházejícími z jediného benediktinského kláštera na Moravě – kláštera v Rajhradě. Přesněji řečeno, zabývám se pouze loutnovými sborníky z této sbírky, z větší části dnes uloženými ve sbírkách MZM v Oddělení dějin hudby v Brně. Pokračovat

Vplyv vokálnej hudby v tvorbe Francesca da Milana a jeho súčasníkov

Autor: Vladimír Ondrejčak
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

 

Lutnisti, vihuelisti, klávesoví hráči majú svoje miesto v histórii 16. storočia najmä pre ich intavolácie vokálnych diel (motetá, madrigáli, chansóny a mnoho ďalších).

Intavolácie sú zaujímavým dobovým zdrojom, aký sme kedy mohli získať o hudbe v 16. stor.

V prvých dvoch dekádach 16. storočia vyšlo niekoľko zväzkov lutnovej a klávesovej hudby publikovanej Ottavianom Petruccim v Benátkach a Andreasom Anticom v Ríme. Nachádzalo sa v nich mnoho tancov, ricercary, frotolly a ďalšie skladby s talianskym, španielskym alebo nemeckým textom. Zopár skladieb sa nachádza pre inštrumentálny ansambel (La bernardina, La morra a Palle palle) boli aranžované pre lutnu sólo, klávesy, dve lutny alebo lutna-spev. Pokračovat

Josquin Dez Prez Ave Maria v intavolácii Francesca da Milana

Autor: Vladimír Ondrejčák
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

 

Ave Maria pochádza z dvojice motet Pater Noster/Ave Maria. Tieto skladby sa považujú za vysoko cenené a hodnotné skladby v jeho tvorbe. Motetá sa nachádzajú v 25 prameňoch. V troch tlačených knihách a v 22 rukopisoch. Na zhudobnenie týchto diel použil 6-hlasnú faktúru v rozsahoch: superius (c1–d2), altus (e–d2), tenor (e–f1), quinta vox (d–d1), sexta vox. Pokračovat

Současný stav výzkumu života a děl skladatele Jiřího Čarta

Autor: Michaela Ambrosi
Š
kola: Hudební fakulta JAMU v Brně

S upřímností lze říci, že se v posledních letech situace kolem „zapomenutých“ autorů z tzv. české hudební emigrace mění. Velkým příkladem je časté provozování děl Jana Dismase Zelenky, který v současné době již stojí po boku velikánů, jakými jsou Johann Sebastian Bach či Johann Adolf Hasse. Můj hluboký zájem o skladby skladatelů 18. století původem z Čech začal v počátcích mého studia hry na barokní příčnou flétnu, kdy jsem dostala k nastudování kopii manuskriptu sonáty Jiřího Čarta. Pokračovat

Hudební školství v Brně před založením konzervatoře

Autor: Lenka Kučerová
Škola: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Cílem příspěvku je objasnit kulturní situaci a přiblížit prostředí na přelomu 19. a 20. století v Brně a do tohoto kontextu zasadit hudební vzdělávání, jehož rozvoj byl ve zmíněném období značný a jeho potřeba byla vnímaná díky nárůstu spolkové činnosti jako čím dál závažnější. Pokračovat

Luby u Chebu

Autor: Marek Švestka
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

V úvodu své přednášky jsem představil své téma: historie města Luby. Jedná se také o část jednoho z okruhů mé disertační práce.

Luby jsou malé město v západních Čechách, ležící asi 10 kilometrů od hranic s Německem. Jeho historie sahá do první poloviny 12. století. Nejstarší zmínky o založení cisterciáckého kláštera poblíž dnešních Lubů máme z roku 1100, spolu s ním vzniká i nová osada. Pokračovat

Pohádka v opeře

Autor: Marta Reichelová
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

 

Téma výstupu: „Změna úhlu pohledu na operní pohádkové téma“

Výběr tématu mé disertační práce přirozeně vyplynul z vlastních zkušeností, které souvisely s mým profesním zaměřením operní zpěvačky. Mou první velkou rolí se stala titulní postava Mařenky v opeře Engelberta Humperdincka Hänsel und Gretel (v českém znění Perníková chaloupka). Pokračovat