Vítejte na JAMU

Jindra Bártová

Dobrý den, dovolte nám, abychom se vám představily – vám všem, kteří hodláte vejít do budovy Hudební fakulty JAMU nebo jen tak kolem budovy procházíte. Jsme karyatidy. Že netušíte, co to slovo znamená? Tak se tedy na nás podívejte: jsme ženy plnící funkci nosného sloupu v architektuře. Narodily jsme se ve starém Řecku, které si velmi potrpělo na krásu, harmoničnost a dokonalost. A my tyto vlastnosti ztělesňujeme. Jsme oblečené do chitonu, což je dlouhé antické roucho, hlavy máme vztyčené a na nich neseme celou tíhu portálu budovy. Pokračovat

Operní dílo Leoše Janáčka ( úpravy, verze, tempová a metronomická problematika, formy scénické realizace).

Moje přednáška se bude zabývat některými zásadními problémy nastudování a realizace operních  titulů  Leoše Janáčka  v náváznosti  na publikaci

“ Interpretační poznámky ke studiu inscenací Leoše Janáčka“

Vzhledem k tomu, že tato třídílná publikace zpracovává a vysvětluje interpretační problematiku  všech titulů od  Její pastorkyně z roku 1904 až po inscenaci Z mrtvého domu z r. 1928, je mimo možnost této dvacetiminutové přednášky obsáhnout celou šíři interpretační problematiky všech sedmi titulů. Pokračovat

O původu marketingové komunikace aneb hledání tváře (ne)tváře

Autor:

MgA. Tomáš Cafourek, III. ročník DSP – Hudební produkce
Katedra Hudební produkce
Hudební fakulta JAMU v Brně
E-mail: tomas.cafourek@hf.jamu.cz

Abstrakt:

Cesta k nalezení kamene marketingu pana profesora Kotlera je dlouhá, mnohdy urputná, často vás zavede do temné uličky s ostrými kameny, zároveň ale může být i neuvěřitelně krásná, s výhledem v širé dálky. Dovolte mi, abych vám mohl ukázat alespoň část onoho fascinujícího světa, kterému jsem se rozhodl zasvětit svoji profesní cestu… Třeba i vy v něm najdete jisté zalíbení a pokud ne, třeba vás jen budu inspirovat k plavbě po hvězdných oceánech a objevování vlastních nových světů… Pokračovat

Moravské dvojzpěvy op. 29 Antonína Dvořáka

Markéta Myšková

Dvořákovu zhudebnění Moravských dvojzpěvů se věnovalo již několik autorů, Jaromírem Boreckým 1 počínaje, Ivanem Vojtěchem 2 konče. Jaromír Borecký provedl prvotní základní přiřazení všech zhudebněných textů ke sbírkám Františka Sušila, Ivan Vojtěch později na jednom jediném dvojzpěvu analyzoval řadu strukturálních souvislostí. Všechny dosavadní práce mají jeden shodný rys a to, že mezi textem Františka Sušila a textem Dvořákovým není předpokládána existence rozdílů. 3

Všech dvacet tři dvojzpěvů bylo komponováno v českém jazyce, později edice z roku 1962 a 1971 publikují ještě text německý a anglický. Jedná se ale o novodobé překlady. Předlohou Dvořákovi byla třetí Sušilova sbírka Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými z roku 1841, často také ve folkloristických textech označována pod zkratkou S III. Pokračovat

Kladské nářečí v písňových cyklech Luboše Sluky

Helena Hozová

Skladatel Luboš Sluka se těší poměrně velkému zájmu interpretů. Jistě je to zásluhou melodičnosti jeho děl a nekomplikovanému zápisu. Luboš Sluka byl korepetitorem řady pěvců a tak rozumí potřebám lidského hlasu. Jeho cílem nikdy nebylo pouštět se do hudebních experimentů. Nejdůležitější je pro něj forma. V otázce kompozičního stylu využívá rozšířené tonality a ukotvené modality. 1

Písňové cykly psal i pro konkrétní zpěváky, například pro Janu Jonášovou, nebo Sylvii Kodetovou. Existují i různé verze a různá obsazení. Třeba Čtyři Ave Maria, původně pro jeden hlas a varhany byly upraveny pro sbor, Kladské písně a balady zase mají verzi pro bas a pro baryton a také verzi s klavírem a nedávno zinstrumentovanou pro orchestr. Písňové cykly Květomluva, Jako tehdy, Renesanční písně a již zmiňované Kladské písně a balady se stále objevují na koncertních podiích a skladatel rád přijímá pozvání od interpretů na produkce svých děl. Pokračovat

Klavírna komorná tvorba Roberta Schumanna

Xénia Jarová

Osobnosť Roberta Schumanna zaberá v hudobno-historickom aj hudobno-filozofickom vývoji nezastupiteľné miesto. Skladateľ, kritik a človek celým životom a tvorbou angažovaný v dianí hudobného sveta svojej doby viedol svoje tvorivé kroky vznešenými ideami. Kompozíciou i hudobnou publicistikou a kritikou v Neue Zeitschrift für Musik sa aktívne sa snažil presadiť do spoločnosti pozitívne ľudské, umelecké, k hĺbke hudby a duchovným hodnotám vedúce myšlienky. Pre boj proti povrchnosti a za poetizáciu života Schumann ako 23-ročný založil fiktívny spolok Die Davidsbündler (Dávidovi spojenci). Ako jedno z mnohých vyznávali heslo „In jedem Falle, Jünglinge, schafft für’s Licht!“ (V každom prípade mladí, tvorte pre svetlo!). Tak aj Schumann sám tvoril pre svetlo hudobného obsahu a klavír sa v jeho dielach stal „hovorcom ideí“ 1 Pokračovat

Právní institut tzv. zvukové ochranné známky

Václav Kramář

Institut ochranné známky patří podle Telcovy systematiky práv duševního vlastnictví 1 k obchodním, tedy netvůrčím právům průmyslového vlastnictví (spolu kupř. s firemním právem a právem označením původů výrobku) a obchodním právům jiného než průmyslového duševního vlastnictví (sem náleží zvukově záznamové či rozhlasové a televizní právo jako práva související s autorským právem); tyto jsou vedle kategorie tvůrčích práv průmyslového vlastnictví (patentové, vzorové, šlechtitelské, apod.) a tvůrčích práv jiného než průmyslového vlastnictví (právo autorské a právo uměleckých výkonů). Jedná se tedy o obchodní a průmyslový nástroj právní ochrany, sloužící v podnikatelském prostředí k označení služeb či zboží, k prokázání původu a rovněž k odlišení produktů jednotlivých výrobců. Pokračovat

Sběr hudebních kompozic Jiřího Čarta z evropských knihoven

Michaela Ambrosi

Z dnešního pohledu by se mohla zdát podstata zaměstnání hudebníka 18. století spíše neobvyklá. Nezřídka hudebník vedle své muzikantské role zastupoval u dvora hned několik dalších funkcí, někdy až lokajského druhu. Pokud dotyčný patřil ke šťastnějším a byl angažován pouze k hudebním produkcím, zbyl mu často také prostor pro komponování. Povolání svobodného skladatele v českých zemích téměř neexistovalo, avšak toto platilo i v širším evropském kontextu 1. pol. 18. století. Jako jednoho z mála by bylo možné jmenovat Josefa Myslivečka, kterému se podařilo uspět jako opernímu skladateli, přestože nebyl dříve proslaven coby hráč. Změna perspektivy nás opravňuje k myšlence, že ačkoliv sláva hudebníka Jiřího Čarta je v dnešní době minimální, jeho dobové přijetí mohlo být více pozitivní. Pokračovat

Zbrusu nový Jaroslav Ježek

Robert Koubek

V rámci studentského projektu specifického výzkumu na Hudební fakultě JAMU vzniká nové souborné vydání klavírních skladeb Jaroslava Ježka. Ježek je širší veřejnosti znám zejména svou tvorbou populárních písní a melodií pro Osvobozené divadlo. Přitom byl na poli artificiální hudby neméně činný, ale jeho osobitýultramoderní“ 1 styl zůstal povětši-nou nepochopen. Pokračovat

K dějinám vysokého školství hudebního na Moravě

1

Karel Steinmetz

O vybudování vysokého hudebního školství na Moravě usiloval Leoš Janáček už od 80. let 19. století. Svědčily o tom jednak jeho články v Moravské orlici v letech 1885 až 1888, v nichž podrobně rozváděl myšlenku o založení Hudební akademie, 2 jakési vysoké školy nad konzervatoří a varhanickými školami, pečující především o český moderní skladatelský sloh, jednak žádost o zřízení mistrovské třídy varhanní při brněnské varhanické škole, kterou zaslal Janáček v roce 1907 na vídeňské Ministerstvo kultu a vyučování. 3 Po vzniku samostatného státu v roce 1918, se mu podařilo brněnskou varhanickou školu, v níž byl od roku 1881 jediným ředitelem, přebudovat na konzervatoř a na tomto ústavu pak i zřídit tzv. Mistrovské třídy (jakousi vysokoškolskou nadstavbu konzervatoře 4 ) v oboru skladby a klavíru. 5 Ty se pak Janáček snažil rozšířit o další obory (pro zpěv a housle např. jednal s Emmou Destinovou, Otakarem Ševčíkem 6 i Jaroslavem Kocianem, 7 jako budoucími profesory této vysoké hudební školy v Brně). Bohužel penzionováním Leoše Janáčka v roce 1925 a pak odchodem Viléma Kurze zpět do Prahy přestaly Mistrovské třídy v Brně existovat. Pokračovat

EDITORIAL

Vážené čtenářky,
vážení čtenáři,

dostává se Vám druhé číslo odborného časopisu Hudební fakulty JAMU – JAMUsica. Jeho náplň je velmi pestrá, k podnětnému tříbení názorů jistě přispěje i skutečnost, že autorský kolektiv je vedle kolegyň a kolegů z naší fakulty rozšířen o interprety a muzikology z dalších institucí v České republice i na Slovensku. Ve druhém čísle naleznete studie historiografického charakteru, analytické sondy, ale například i články o vybraných otázkách z oblasti autorském práva hudebního, či hudebního managementu. A samozřejmě nechybí ani zajímavé pohledy do historie JAMU, které jsou vlastně malou gratulací k jejímu letošnímu kulatému jubileu. Pokračovat

EDITORIAL

Vážení a milí čtenáři,
představujeme vám první číslo nového internetového periodika Hudební fakulty JAMU v Brně s příznačným názvem JAMUSICA.

Prioritním záměrem je prezentovat zajímavé výsledky studentských teoretických prací. Rádi tímto vyvrátíme jeden obecně oblíbený omyl, totiž že hudebníci se věnují pouze interpretaci, zatímco teoretické uchopení skladeb je výsadou muzikologů, hudebních historiků či teoretiků. Naopak poukážeme na jedno specifikum, totiž že propojením interpretační a teoretické sféry vzniká specifický úhel pohledu, rozšiřující spektrum vědomostí v dané oblasti. Takto koncipované práce směřují k poměrně úzce vymezené obci zájemců a tak tedy tento časopis chce oslovit především skupinu podobně smýšlejících čtenářů.

Pokračovat

Výuka hry na bicí nástroje na JAMU

Martin Opršál
(přednáška pro zasedání Umělecké rady JAMU v rámci profesorského řízení)

Vaše Magnificence, Spectabiles, vážení členové Umělecké rady, dámy a pánové,
úvodem své přednášky bych rád ocitoval část přílohy doporučujícího dopisu, který pro zahájení mého jmenovacího řízení napsal prof. Vladimír Vlasák, emeritní pedagog HAMU: „Někdy v roce 1982 došlo ke schůzi zástupců ministerstva školství a uměleckých škol, kde se mimo jiné projednávala i otázka otevření třídy bicích nástrojů a na které HAMU oznámila, že na to nemají ani peníze, ani prostory. Na to okamžitě reagoval rektor JAMU prof. František Šolc slovy ‚Já to beru‘. Tak tedy byla na JAMU v akademickém roce 1983/84 jako na první vysoké škole v Československu otevřena třída bicích nástrojů.“ Pokračovat

DUBNOVÝ APOKRYF

… aneb Co by bylo, kdyby…

Vendula Urbanová

 

BOHUSLAV

  1. dubna

Jsem unavený. Vitulka je v jednom kole. Pořád tak aktivní. Dopoledne učí kompozici na JAMU, odpoledne na konzervatoři. K tomu se stará o tu naši školičku a komponuje jenom po nocích. Malou hlídá Líba. Večer koncert. Průměrné,1.flétna v orchestru nízko, smyčce falešné. Ach, to Brno!!

Pokračovat

Profesionálny umelec v roli manažéra

Autor: Gabriel Rovňák
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

Vážení priatelia,

na doktorandské štúdium sme sa dostali z pozície študentov, ktorí  majú okrem výrazných umeleckých predpokladov tiež ambície v oblasti výskumu a manažérskych aktivít. Možnosť organizovať podujatie z pozície človeka s umeleckým vzdelaním môže byť obrovská výhoda, no zároveň ukrýva množstvo skrytých nebezpečenstiev, ktoré môžu viesť k nezdaru. V uplynulom roku som realizoval projekt, na ktorom vám chcem popísať, aké je úžasné hovoriť ľuďom o hudbe a na čo si dať pri tom pozor. Mojou témou bol život a dielo dirigenta Zdeňka Košlera. Predstavme si, že by ste chceli Vašu tému prezentovať a snažiť sa o to, aby informácie o nej zachytilo čo najviac ľudí. Pokračovat

Komorní hudba z rajhradských loutnových tabulatur

Autor: Jan Čižmář
Škola: HF JAMU Brno

Ve své disertaci se zabývám hudebními památkami pocházejícími z jediného benediktinského kláštera na Moravě – kláštera v Rajhradě. Přesněji řečeno, zabývám se pouze loutnovými sborníky z této sbírky, z větší části dnes uloženými ve sbírkách MZM v Oddělení dějin hudby v Brně. Pokračovat

Vplyv vokálnej hudby v tvorbe Francesca da Milana a jeho súčasníkov

Autor: Vladimír Ondrejčak
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

 

Lutnisti, vihuelisti, klávesoví hráči majú svoje miesto v histórii 16. storočia najmä pre ich intavolácie vokálnych diel (motetá, madrigáli, chansóny a mnoho ďalších).

Intavolácie sú zaujímavým dobovým zdrojom, aký sme kedy mohli získať o hudbe v 16. stor.

V prvých dvoch dekádach 16. storočia vyšlo niekoľko zväzkov lutnovej a klávesovej hudby publikovanej Ottavianom Petruccim v Benátkach a Andreasom Anticom v Ríme. Nachádzalo sa v nich mnoho tancov, ricercary, frotolly a ďalšie skladby s talianskym, španielskym alebo nemeckým textom. Zopár skladieb sa nachádza pre inštrumentálny ansambel (La bernardina, La morra a Palle palle) boli aranžované pre lutnu sólo, klávesy, dve lutny alebo lutna-spev. Pokračovat

Josquin Dez Prez Ave Maria v intavolácii Francesca da Milana

Autor: Vladimír Ondrejčák
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

 

Ave Maria pochádza z dvojice motet Pater Noster/Ave Maria. Tieto skladby sa považujú za vysoko cenené a hodnotné skladby v jeho tvorbe. Motetá sa nachádzajú v 25 prameňoch. V troch tlačených knihách a v 22 rukopisoch. Na zhudobnenie týchto diel použil 6-hlasnú faktúru v rozsahoch: superius (c1–d2), altus (e–d2), tenor (e–f1), quinta vox (d–d1), sexta vox. Pokračovat

Současný stav výzkumu života a děl skladatele Jiřího Čarta

Autor: Michaela Ambrosi
Š
kola: Hudební fakulta JAMU v Brně

S upřímností lze říci, že se v posledních letech situace kolem „zapomenutých“ autorů z tzv. české hudební emigrace mění. Velkým příkladem je časté provozování děl Jana Dismase Zelenky, který v současné době již stojí po boku velikánů, jakými jsou Johann Sebastian Bach či Johann Adolf Hasse. Můj hluboký zájem o skladby skladatelů 18. století původem z Čech začal v počátcích mého studia hry na barokní příčnou flétnu, kdy jsem dostala k nastudování kopii manuskriptu sonáty Jiřího Čarta. Pokračovat

Hudební školství v Brně před založením konzervatoře

Autor: Lenka Kučerová
Škola: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Cílem příspěvku je objasnit kulturní situaci a přiblížit prostředí na přelomu 19. a 20. století v Brně a do tohoto kontextu zasadit hudební vzdělávání, jehož rozvoj byl ve zmíněném období značný a jeho potřeba byla vnímaná díky nárůstu spolkové činnosti jako čím dál závažnější. Pokračovat

Luby u Chebu

Autor: Marek Švestka
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

V úvodu své přednášky jsem představil své téma: historie města Luby. Jedná se také o část jednoho z okruhů mé disertační práce.

Luby jsou malé město v západních Čechách, ležící asi 10 kilometrů od hranic s Německem. Jeho historie sahá do první poloviny 12. století. Nejstarší zmínky o založení cisterciáckého kláštera poblíž dnešních Lubů máme z roku 1100, spolu s ním vzniká i nová osada. Pokračovat

Pohádka v opeře

Autor: Marta Reichelová
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

 

Téma výstupu: „Změna úhlu pohledu na operní pohádkové téma“

Výběr tématu mé disertační práce přirozeně vyplynul z vlastních zkušeností, které souvisely s mým profesním zaměřením operní zpěvačky. Mou první velkou rolí se stala titulní postava Mařenky v opeře Engelberta Humperdincka Hänsel und Gretel (v českém znění Perníková chaloupka). Pokračovat

Souzvuk v hudbě staré Indie

Autor: Petr Pařízek
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

V průběhu několika posledních let se začínají částečně sjednocovat názory na otázku, jak vypadala chromatická stupnice ve staré Indii (třebaže poprvé se tento výklad objevil před více než 50 lety). Zároveň se tak objasňuje několik jiných otázek, které zůstávaly nezodpovězeny, a ukazuje se, že stěžejní model civilizované intonace v samých počátcích hudby byl v podstatě stejný ve velké části světa. Cílem následujícího textu je tato fakta shrnout a ujasnit tak některé myšlenky, které jsou i dnes někdy prezentovány vágně. Dozvíme se, odkud se vzalo oněch „22 šruti“, proč má indická intonace mnoho společného s tou evropskou, proč lze v některých starších stupnicích tvořit klidnější hudbu než v těch „moderních“, nebo co je pravdy na tom, že indická hudba má 53 tónů v oktávě. Pokračovat

Ontogeneze hudebních preferencí, postojů a jejich vztah s hudebními disponibilitami

Autor:  Filip Chobot
Škola: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra Hudební výchovy

 

Úvod

Cílem této práce a její součásti – výzkumu – je určit základní souvislost mezi hudebními disponibilitami a postoji jedince středního školního věku. Základní hypotéza č. 1 tedy zní: „Jedinec mladšího a středního školního věku s vysokými hudebními disponibilitami vnímá určitou hudbu intenzivněji, kvalitativně více strukturovaně a významově konkrétněji než jedinec s disponibilitami nižšími“. Hypotéza č. 2 obsahuje: „Alespoň částečné vysvětlení vlastností hudebních žánrů pomůže výše zmíněnému jedinci lépe zařadit tuto hudbu do žánrové skupiny, stejně tak jako je schopen lépe poznat rozdíly v užitých hudebních vlastnostech a jejich výrazových prostředcích (tedy jakýsi esteticko-teoretický know how)“. Tyto vědomosti pak mohou změnit postoj k dané skladbě.

Pokračovat

Taxonomie mechanických hudebních nástrojů se zohledněním problematiky ladění

Autor: Michal Slováček
Škola: Katedra muzikologie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

 

Prakticky každá stratifikace libovolných entit je tvořena za určitým účelem. Podle účelu jsou potom voleny společné taxony jednotlivých skupin, které jsou pro následné členění určující. Nejinak tomu je při členění hudebních nástrojů. Cílem příspěvku je představit koncepci členění hudebních nástrojů vzhledem k jejich možnostem ladění, zejména adaptace alternativních systémů ladění. Příspěvek se zabývá výlučně nástroji mechanickými, neboť členění elektrofonických a elektronických hudebních nástrojů jednak doposud nedosahuje takové úrovně jako v případě nástrojů mechanických, ale i samotná problematika taxonomie těchto nástrojů se zohledněním jejich možností ladění by vyžadovala zcela odlišný způsob členění než u nástrojů mechanických. Pokračovat

Fenomén Brian Ferneyhough

Autor: Lenka Štůralová
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

[Tématem mé disertační práce je tvorba britského soudobého skladatele Briana Ferneyhougha. Tento skladatel patří k hlavním představitelům hnutí Nová složitost. Tímto termínem začali být v osmdesátých letech dvacátého století označováni mladí skladatelé, převážně britského původu, jejichž tvorba navazovala na konstruktivismus a vyznačovala se snahou o dosažení komplexní součinnosti evolučních procesů v každé dimenzi hudebního materiálu.]

Pokračovat

Úvod do díla Christiana Wolffa

Autor: Lucie Vítková
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

Christian Wolff – úvod, zařazení

Christian Wolff je americký skladatel, který od začátku padesátých let patří k vůdčím osobnostem hudební avantgardy. Spolu s Johnem Cagem, Mortonem Feldmanem a Earlem Brownem tvořil tzv. New York School, jejímž hlavním interpretem byl pianista David Tudor. Hudba těchto autorů zaznívala nejčastěji na vystoupeních Merce Cunningham Dance Company. Pokračovat

„Sting“ a hudební syntéza jako charakteristický princip jeho sólové tvorby

Autor: Ondřej Jurásek
Škola: Pedagogická fakulta Ostravské university

 

[Příspěvek (jako součást diplomové práce) „Sting“ a hudební syntéza jako charakteristický princip jeho sólové tvorby (Jurásek, 2014) vznikl se záměrem navázat na bakalářskou práci „Sting“ a jeho přínos (nejen) současné populární hudbě (Jurásek, 2012). Jeho cílem je analýza a interpretace hudební syntézy (nejen) nonartificiální hudby v tvorbě anglického hudebníka s uměleckým jménem Sting. Je-li problematika „sjednocení“ hudebních oblastí (žánrů) jevem aktuálním (globálním), poukazuji na jeho sólové tvorbě na konkrétní možná východiska.] Pokračovat