Luby u Chebu

Autor: Marek Švestka
Škola: Hudební fakulta JAMU v Brně

V úvodu své přednášky jsem představil své téma: historie města Luby. Jedná se také o část jednoho z okruhů mé disertační práce.

Luby jsou malé město v západních Čechách, ležící asi 10 kilometrů od hranic s Německem. Jeho historie sahá do první poloviny 12. století. Nejstarší zmínky o založení cisterciáckého kláštera poblíž dnešních Lubů máme z roku 1100, spolu s ním vzniká i nová osada.

Samotný název „Luby“ se ale objevuje až později. Ve středověku se o tomto místě píše ještě jako o „okolním lese“. Je také těžké přesně určit, jestli osada náležela k českému, nebo německému území. Období středověku je typické svojí nestálou politickou situací (nejen ve střední Evropě), kdy se neustálým bojem o moc a nadvládu často posouvaly hranice států. Výjimkou nejsou ani Luby. V kronikách se můžeme dočíst, že roku 1265 Luby žádají o ochranu českého panovníka Přemysla Otakara II. Naopak roku 1319 byly Luby povýšeny na město Ludvíkem IV., řečeným Bavorem. Je tedy zřejmé, že v této době byla oblast pod správou Němců. Luby také častokrát změnily svého majitele.

Luby v minulosti potkaly dva velké požáry: první vypukl roku 1739 a kompletně zničil střed města. Popelem lehla radnice, fara a 57 obytných domů. Po tomto neštěstí byly Luby prodány. Vyhořel rovněž i archiv města a kvůli tomu nemáme o období před požárem ucelenější informace. Podruhé Luby vyhořely v roce 1865. Tehdy bylo poničeno 29 obytných domů a znovu také fara.

Vznik houslařství v Lubech datujeme do 17. století. Z roku 1664 pochází první dochovaný nástroj – viola mistra Adama Pöpela, která je v současné době vystavena v muzeu v Norimberku. Logicky se nabízí otázka, proč se houslaři začali v Lubech usazovat. V 17. století zuřila v Evropě třicetiletá válka. Veškerá materiální produkce se zaměřila na potřeby války. Důležitá byla hlavně těžba železné rudy pro výrobu zbraní. Z historie víme, že právě těžba železné rudy byla v tomto období hlavní doménou lubské oblasti. S horníky přišli do Lubů i první hudebníci. Ti hrávali hlavně po hostincích a starali se o zábavu (těžce pracujících) horníků. Z této skutečnosti vyplývá i fakt, že muzikanti potřebovali někde opravovat své nástroje. To je jedna z hlavních příčin počátku houslařství na Lubsku.

V další části přednášky jsem promítal velmi vzácné fotografie, které se mi podařilo získat při loňské návštěvě Lubů a Chebu. Celá fotoprezentace se skládala z 37 snímků a výkladu k nim. Nejdříve si přítomní mohli prohlédnout jeden z nejstarších rodinných domů v Lubech. Následovala fotografie violy Adama Pöpela, prvního dochovaného lubského nástroje (viz výše). Většina z ostatních snímků pak zachycovala houslaře při práci a svážení a zpracovávání dřeva. Celou prezentaci uzavřel pohled na dnešní houslařské učiliště v Chebu a jeho studenty při práci na nových nástrojích.

V poslední části své přednášky jsem odpovídal na otázky týkající se např. postupu výroby kontrabasu a jeho částí. Vysvětloval jsem, proč je pro houslaře „poutavější“ vyrábět housle než kontrabasy. Další otázky směřovaly na původ, zpracování a přípravu dřeva před výrobou.

Z časových důvodů jsem již nemohl popsat výrobní postup kontrabasového smyčce a jeho částí.

Summary

Theme: History of Luby. In my lecture I explained rice of city Luby and inception of tradition of violinmakers. I visited this historical city and met masters Tomáš Skála and Milan Oubrecht. Thanks to them I gained a lot of information. The lecture contains 37 rare photos, which shows live in the city, work of violinmakers, unveiling of statue violinmaker and work of young apprentices.

 

Dasa