Sběr hudebních kompozic Jiřího Čarta z evropských knihoven

Michaela Ambrosi

Z dnešního pohledu by se mohla zdát podstata zaměstnání hudebníka 18. století spíše neobvyklá. Nezřídka hudebník vedle své muzikantské role zastupoval u dvora hned několik dalších funkcí, někdy až lokajského druhu. Pokud dotyčný patřil ke šťastnějším a byl angažován pouze k hudebním produkcím, zbyl mu často také prostor pro komponování. Povolání svobodného skladatele v českých zemích téměř neexistovalo, avšak toto platilo i v širším evropském kontextu 1. pol. 18. století. Jako jednoho z mála by bylo možné jmenovat Josefa Myslivečka, kterému se podařilo uspět jako opernímu skladateli, přestože nebyl dříve proslaven coby hráč. Změna perspektivy nás opravňuje k myšlence, že ačkoliv sláva hudebníka Jiřího Čarta je v dnešní době minimální, jeho dobové přijetí mohlo být více pozitivní. Čart vynikl především jako vynikající hráč na housle, avšak největší zastoupení v jeho kompozicích má flétna. Jeho výstup byl ryze funkční a jeho kompozice často užitkové, složené pro danou chvíli a příležitost. Jen několik z nich bylo zaneseno do sbírek a za jeho života vydáno. Čart nebyl skladatel v pravém slova smyslu, a  proto je velmi těžké posoudit jeho práci skrze zatím tak málo dostupných děl. K tomu účelu je tedy nutné shromáždit co nejvíce jeho kompozic a vytvořit souhrnný katalog. Toto úsilí přináší možnost porovnat a analyzovat jeho hudební tvorbu. Bohužel v průběhu let došlo k rozptýlení Čartových skladeb do mnoha evropských měst, jako např. Berlín, Brusel, Jena, Kodaň, Kolín nad Rýnem, Lund, Schwerin, Stockholm aj.

Jiří Čart složil přibližně čtyřicet skladeb, z nichž část je nezvěstná. Mezi jeho kompozice patří orchestrální symfonie, koncerty a sonáty pro sólové nástroje. Největší nesnází při sběru hudebních kompozic Jiřího Čarta je nesourodost v zápisu jeho křestního jména (také Jerzy, Georg, George) a pak především jeho příjmení (také Card, Cart, Czaard, Czaart, Czaarth, Czard, Czart, Czarth, Czard, Cziart, Cziarth, Cžarth, Čart, Čárt, Čert, Hardt, Harth, Qchardt, Schart, Schardt, Szarth, Sžarth, Tzarth, Tzart, Zard, Zardt, Zart, Zarth). Jelikož jsem blíže život Jiřího Čarta představovala již v předchozím čísle, bude nyní shrnut pouze stručně. Také uvedu, proč jeho skladatelskou tvorbu shledávám zajímavou a hodnou hlubšího studia.

Jiří Čart se narodil roku 1708 ve Vysoké u Německého Brodu. Z rodiště pravděpodobně odešel studovat hudbu do Prahy (avšak možná tam byl jen v lokajské službě), a potom jako sedmnáctiletý odcestoval do Vídně. V hlavním městě monarchie si na studia přivydělával jako služebník u vídeňských aristokratů. Z Vídně utekl společně s Františkem Bendou za hranice Rakousko-Uherské říše do Polska. Nejprve působil jako muzikant na volné noze v menších městech, později se stal členem královské polské kapely ve Varšavě a Drážďanech. O několik let později opět změnil působiště a přesídlil do Pruska. Zde se nejčastěji nacházel s královskou kapelou v Ruppinu, Rheinsbergu, Berlíně a Postupimi. Po více než dvaceti letech v této službě odešel zaujmout post prvního houslisty do Mannheimu, kde se stal členem kurfiřtské kapely. V tomto zaměstnání působil zhruba dvacet let, a to až do své smrti někdy po roce 1778.

Ambrosi- obr 1
Obr. 1: Ukázka ze Sonáty G dur pro dvě flétny a basso continuo (B_Bc-7136)

I když skladatelská tvorba Jiřího Čarta není příliš rozsáhlá, nachází se v ní několik velmi zajímavých skladeb, které zrcadlí proměny paradigmatu. Přesné vymezení těchto hudebních kompozic tedy není jednoduché. Jiří Čart komponoval v době vrcholného baroka, respektive v době fenoménu galantního slohu. Klasicky nastává po vrcholu úpadek. Tento obrat však nelze uplatnit v příkladu galantního slohu, jehož největší síla pramení z právě upadajícího barokního stylu a nově nastupujícího klasicismu. Z tohoto důvodu usiluji o analýzu a co nejpřesnější stylové zařazení Čartových kompozic, které je však nejprve nezbytné shromáždit.

Skladatelská tvorba

V současné chvíli je možno Čartovu tvorbu pracovně rozdělit do čtyř kategorií:

  1. Solfeggie pro sólovou příčnou flétnu
  2. Zmínky v dobových katalozích
  3. Dobový tisk sonát pro flétnu a housle
  4. Kompozice v rukopisech

 

Ad 1. Solfeggie pro sólovou příčnou flétnu

Nejenom pro zdokonalení techniky hry na příčnou flétnu prince a později krále Friedricha II. Velikého (1712–1786) napsal jeho učitel Johann Joachim Quantz (1697–1773) rozsáhlý sešit solfeggií, sestávající z výběru těžkých pasáží z jeho vlastních skladeb i z děl jiných významných skladatelů. Quantz v těchto solfeggiích zahrnul také úryvek z kompozic Jiřího Čarta, a to z dosud nenalezeného koncertu pro flétnu.

Ambrosi- obr 2
Obr. 2. Solfeggi pour la flute traversiere avec l’enseignement, par Monsieur Quantz,
detail ze s. 34(mu 6210.2528, Gieddes Sammlung 1.16)

 

Ad 2. Zmínky o Čartových kompozicích v dobových katalozích

Rok Katalog Název
1762 Breitkopf Sonate a due Violini et Basso … Tzart
1762 Breitkopf Sonate a due Violini senza basso … di Georg Czarth
1766 Breitkopf Sinfoniaà 4, D … del Sigr. Zarth in Berolino
1766 Breitkopf Conc. del Sigr. Tzarth … Violino concertat.
1768 Breitkopf Violino Solo con Basso … di Tzarth
1782–4 Breitkopf Conc. a Viol. princ., 2 C, 2 Fl, 2 Viol., V. e B. … de Zarth
1773 Ringmacher-Kat.,Bln. Concerto per ilFlautoTraversiere e Fagotto

 

Ad 3. Dobový tisk sonát pro flétnu a housle

Čart vydal v roce 1753 v Paříži dvě sbírky sonát, a to pro flétnu a housle.

  • Šest sonát pro flétnu a basso continuo, op. 1. Sonáty byly přetištěny takéjako: Six sonates a flûte seule avec la basse continüe premier œuvre.Beziers: Société de musicologie de Languedoc, 1986? (nyní například ve sbírce Královské knihovny v Den Haagu).

Ambrosi- obr 3
Obr. 3: Předmluva a úvodní věta Largo zprvní sonáty v G dur (Šest sonát pro flétnu a basso continuo, op. 1)

 

  • Šest sonát pro housle a basso continuo, op. 2 (nyní v Knihovně Kongresu ve Washingtonu). První věta z páté sonáty byla přetištěna v: Jean-BaptisteCartier. L’ArtduViolon, ou Division des Écoleschoisiesdans les SonatesItallienne, Françoise et Allemande, Précédéed’unabrégé de principespourcetInstrument […]Paříž:Edition Revue et Corigée, 1798, 2/1801, s. 72.

Sonáty pro housle a basso continuo byly dlouho (skoro dvě století) považovány za nezvěstné. Teprve před malou dobou vyšlo najevo, že se nacházejí ve sbírce Knihovny Kongresu v americkém Washingtonu.

 

Ad 4. Rukopisy dle RISM-OPAC

Do dnešní doby nelze s jistotou říci, proč se rukopisy Čartových kompozic nenacházejí na jednom místě. Čartovy skladby jsou uloženy ve sbírkách mnoha světových knihoven. Níže uvádím výčet knihoven a v závorce počet kompozic, které se v dané knihovně nachází. Doufám, že tento list není konečný a podaří se mi ho doplnit ještě o další jeho skladby.

D-B: Státní knihovna – Pruská větev, Berlín (8)

D-Bsa: Knihovna pěvecké akademie, Berlín(6)

S-Skma: Hudební a divadelní knihovna, Stockholm (6)

DK-Kd: Královská knihovna, Kodaň (4)

B-Bc: Královská knihovna, Brusel (3)

D-Ju: Durynská universita a státní knihovna, Jena(2)

S-L: Univerzitní knihovna, Lund (2)

I-Roma: Národní akademie svaté Cecilie, Řím (1)

D-SWI: Zemská knihovna Meklenbursko-Vorpommernská, hudební sbírka, Schwerin (1)

CZ-PU: Hudební oddělení Národního muzea, Praha (1)

D-KNmi: Ústav hudební vědy na univerzitě v Kolíně nad Rýnem(1)

F-Pmeyer: Kolekce André Meyera, Paříž (1)

US-Wc:Knihovna Kongresu, Washington (1)

 

Ambrosi-obr.4
Obr. 4: Část výčtu sonát, které jsou zaneseny do katalogu RISM-OPAC

 

Po shromáždění všech dostupných kompozic proběhne rozbor a analýza vybraných děl. Velmi zajímavou částí se jistě stane srovnávání stejné skladby z několika rukopisů. Jmenovitě jde například o Sonátu d moll pro flétnu a basso continuo, která je zaznamenána ve čtyřech různých manuskriptech (2x Stockholm, Berlín, Řím). Poslední a nejrozsáhlejší snahou bude zanést co největší počet Čartových skladeb do moderní notační podoby a vytvořit souhrnný katalog.

 

Summary

The relative value of a musician is viewed rather differently today than in Čart’s lifetime. In the eighteenth century, the priority was for serviceable musicians who could fulfil multiple roles within an establishment – contrasting with the modern focus on a composer’s value in terms of research scope and their contribution to canonical history. From today’s perspective, the nature of a musician’s employment in this period can be rather unusual. Musicians were engaged as instrumental performers, and then often asked, or required, to provide compositions. The life of a truly independent composer was very rare in the Czech lands, and even in the wider European context, and the only man who achieved this to any level of note was Josef Mysliveček, whose operas are worthy of mention, and whose intensive compositional activity in Italy provided for his continued existence and livelihood. Perhaps the importance of JiříČart will not be built to the level of his peers, however, his life tells the story of a famous violinist being listed always at the top of documents describing orchestra members. Beside of his mastery on violin, most of his compositions belong to the flute. Only a portion of Čart’s music has survived, thus making it complicated to assess his life and growth as a composer. The scope of this current work does not permit a collected catalogue of his works, though this is a future avenue of research that will be pursued. Čart’s compositions are currently known to exist in many different manuscript copies, which are held by libraries in Berlin, Brussels, Jena, Copenhagen, Köln, Lund, Roma, Schwerin, Stockholmand so forth. Conference contribution will describe the collecting procesof his compositions.

 

 

Dasa